O 'tichém zabijákovi' ví málokdo, hypertenzí přitom trpí každý třetí Čech
Tichý zabiják. Tak lékaři přezdívají vysokému krevnímu tlaku. Většina nemocných však ani neví, že touto civilizační chorobou trpí. Přijdou na to, až když se objeví první komplikace. Těmi nejčastěji bývá onemocnění srdce a cév. Světová zdravotnická organizace proto 7. duben vyhlásila dnem hypertenze, kdy chce na rizika vysokého tlaku upozornit.
„Problémy s vysokým tlakem mám zhruba pět let a hodně mě to omezuje v běžném životě. Dost často nemůžu pít kávu, kterou mám ráda. Velmi omezená jsem tím, že beru léky, nemůžu chodit do sauny, kam jsem ráda chodívala v dřívějších letech. A velice často se zadýchávám, zejména při sportu, nebo když jdu do schodů,“ popisuje svůj život s vysokým tlakem čerstvá čtyřicátnice Jitka.
Kvůli hypertenzi musela navíc přestat kouřit a oblíbenou cigaretu vyměnit za tlakoměr. Přístroj na měření krevního tlaku se stal každodenní součástí také padesátiletého pana Martina.
„Tlakoměr vlastním asi deset let, protože beru prášky na vyšší tlak. Dřív jsem si měřil tlak asi tak čtyřikrát do roka, jen pro kontrolu. A letos od ledna prakticky každý den na žádost doktora, protože jsem začal mít problémy jiného charakteru. Ty ale můžou s tlakem souviset."
Paní Jitka i pan Martin mají oba výhodu v tom, že o svém onemocnění vědí, a jsou pod lékařským dohledem. Nemoci srdce a cév totiž v Česku zabíjí několik desítek tisíc lidí ročně.
„Optimální krevní tlak je nižší než 120/80, ale o hypertenzi hovoříme až při hodnotách, které jsou vyšší než 140/90. Tu optimální hodnotu však nevyžadujeme u osob, které začneme léčit. To platí v podstatě pro zdravou neléčenou populaci, protože jestliže má člověk středního věku hodnoty kolem 120/80, tak má minimální šanci, že se dožije své hypertenze,“ vysvětluje vedoucí centra kardiovaskulární prevence Tomayerovy nemocnice Renata Cívková.
K problémům přispívá také nadváha či stres
Vysoký krevní tlak u většiny lidí souvisí s rodovou zátěží. Přispívá k němu ale také nadváha, alkohol, kouření, zbytečné přisolovaní a nedostatek pohybu.
„Existuje velmi těsná závislost mezi tělesnou hmotností a krevním tlakem. Většina naší populace má minimálně nadváhu, takže každý jedinec má určitou rezervu, aby shodil alespoň tři, pět, nebo deset kilogramů. To může zásadním způsobem přispět k poklesu krevního tlaku,“ dodává Cívková.
Dalším nezanedbatelným faktorem, který nám zvedá tlak, je stres. Mezi rizikové skupiny patří zejména podnikatelé a lidé na vedoucích pozicích. Ti často pracují víc jak deset hodin denně. Oborníci lidem všeobecně radí, aby kromě zařazení ovoce a zeleniny do svého jídelníčku chodili na pravidelné prohlídky, kde jim lékař tlak změří.
