Český biochmel míří do zahraničí. Kvůli vyšší ceně
Chemie a zemědělství. To je v současnosti často skloňované téma. Vzrůstající trend bio pěstování se dostal i ke chmelařům. Ale i přesto, že podle statistik ministerstva zemědělství Češi utrácejí každoročně za potraviny vznikající v ekologickém zemědělství čím dál víc peněz, na trhu s pivem poptávka po bio kvalitě chybí a většina produktů tak míří do zahraničí.
První bio chmel u nás vypěstovali chmelařské instituty experimentálně už v první polovině 80. let. Mezi pivovarníky ale o tuto suroviny nebyl zájem. Ani v roce 1994 nikdo nereagoval na výzvy ministerstva zemědělství, které zkoušelo motivovat zemědělce k otestování ekologického pěstování. Situace se změnila v roce 2009.
Letos bude špatný výnos
Tři farmáři v Česku začali pěstovat bio chmel. Jedním z nich bylo Zemědělské družstvo Podlesí Ročov. „Míváme problémy se škůdci. Máme úzké spektrum povolených přípravků. Nedá se to srovnávat s klasickým chmelem, letos bude ten výnos kvůli počasí špatný. Ale i přesto jsme zatím stále v plusu,“ říká pro Radiožurnál hlavní chmelař družstva Tomáš Cetkovský.
Největším pěstitelem biochmele v Česku je rodinná firma v Tršicích na Olomoucku, která také začala v roce 2009. Její jednatel Jiří Rozsíval uvádí, že mají pět hektarů žateckého poloraného červeňáku, a naráží na to, že zpočátku měli s odběrem biochmele problémy.
Nakonec našli řešení v zahraničí. Tam míří většina českého vypěstovaného biochmele. Buď přímo, nebo ho zemědělci prodávají tuzemským firmám a obchodníci ho pak do zahraničí přeprodávají.
Odbyt přímo v Česku je nižší. Potvrzuje to ředitel Chmelařského institutu v Žatci Josef Patzak: „Čeští spotřebitelé neradi vidí vyšší cenu, biochmel je u nás zhruba o šedesát procent vyšší, ale v zahraničí je to až dvojnásobek. Ale v cizině poptávka roste.“
Biochmel odebírá Žatecký pivovar
Jedním ze dvou odběratelů v Česku, který biochmel zároveň i zpracovává, je například Žatecký pivovar. Ten vaří své biopivo, které je i bezlepkové.
„Z celkové produkce biopiva 95 procent umísťujeme na zahraničí trhy, pro nás je to zajímavý produkt na export. Největším trhem pro toto pivo je Skandinávie, Británie, významným trhem je i Kanada a Spojené státy nebo Evropa,“ říká obchodní ředitel společnosti Radek Vincík.
Zájem o biopivo a biochmel v zahraničí roste. Ale pěstování této suroviny stejně jako například sladu v bio kvalitě je pro zemědělce riskantnější. Důvody vysvětluje Josef Ježek z Chmelařského institutu v Žatci: „Péče o chmel pěstovaný v ekologickém zemědělství je složitější. Zároveň není jistý výnos. Ale už máme nějaké zkušenosti a umíme biochmel vypěstovat. Zároveň chceme objevovat i alternativy pro pěstování klasického chmele.“
