Paprika jako luxus? Můžou za to ceny energií, skleníky pozastavily produkci, tvrdí šéfka zelinářů
Poptávka roste a ceny stoupají. V českých obchodech loni výrazně podražila zelenina a ani letos se situace nelepší. Většinu zemědělských potravin se do tuzemska dováží. „Co se týká produkce kořenové zeleniny jako zelí a cibule, tam jsme schopni pokrýt spotřebu až ze 45 až 65 procent. Nicméně rajčata, okurky, papriky, tam jsme soběstační rozhodně méně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Monika Nebeská, předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy.
Co se to na českém, ale potažmo i evropském trhu děje? Proč ceny stoupají?
Na evropském trhu se projevuje nedostatek některých druhů zeleniny, jako je cibule, mrkev a plodová zelenina jako papriky, rajčata a okurky. Roste nám tedy poptávka a ceny stoupají, zároveň peníze znehodnocuje inflace, která řádí nejen u nás, ale i v eurozóně a dalších zemí Evropské unii.
Zelenina zlevní v květnu, tvrdí ekonom. Na ceny před ruskou invazí se ale už nevrátí
Číst článek
Co je důvodem toho nedostatku?
Nedostatek třeba konkrétně cibule je způsoben nižší sklizní v loňském roce v Evropě i Asii, kdy v některých lokalitách počasí cibuli nepřálo. Navíc třeba právě v Evropě po sklizni mnozí pěstitelé cibuli raději prodali, místo aby ji naskladnili, a to z obav z rostoucí ceny energie potřebné na skladování. Proto byly zásoby cibule nižší, než bývá obvyklé, a proto je jí nyní nedostatek.
Pokud bychom se ještě pozastavili u paprik, rajčat a okurek, důvodem nedostatku jsou především ceny energií. Kvůli nim mnohé skleníkové provozy i na zimu pozastavily produkci. Stačí, aby například ve Španělsku bylo chladnější jaro, a ceny paprik vyskočí, takže se z nich stává skoro luxusní potravina.
Řekla byste, že je pro pěstitele zeleniny momentálně největším problémem právě cena energií? Je to ten hlavní faktor?
Jsou to ceny hnojiv, nafty, zemědělské chemie i několikanásobné navýšení úrokových sazeb a tím zdražení úvěrů, společně s růstem cen práce se přímo odrazily v navýšení nákladu na pěstování a skladování zeleniny.
Do jaké míry je Česko soběstačné v produkci zeleniny? Protože každého asi napadne, že když jsou problémy s dovážením a se skladováním, tak když to bude z domova, bude to třeba levnější.
Zelináře trápí vysoké ceny energií. Elektřinu potřebují na balení, chlazení i pěstování rajčat a okurek v zimě
Číst článek
Soběstačnost produkce zeleniny se dlouhodobě pohybuje okolo 30 procent a spíše stagnuje. A samozřejmě v zimě jsme ještě méně soběstační. Pozitivní je, že roste spotřeba zeleniny v České republice, nicméně tento růst stále pokrývá víc a víc dovoz než tuzemská produkce.
Co se týká třeba právě kořenové zeleniny jako zelí a cibule, tam jsme schopni pokrýt spotřebu až ze 45 až 65 procent. Nicméně rajčata, okurky, papriky, tam jsme soběstační rozhodně méně.
Faktor sezony
Mluvili jsme o zvýšených cenách energií, ale zajímavé je, že podle statistik loni čeští pěstitelé zeleniny ve sklenících zprovoznili další více než tři hektary moderních skleníků, na celkových víc než 62 hektarech. Je možnost navýšit tyto kapacity ještě více?
Určitě tady prostor na zvýšení kapacity je, loni na dvě až tři výjimky naši skleníkoví producenti v zimě produkci prostě zastavili. Už loni omezili během zimy náklady tím, že snižovali přisvětlování, ale extrémní nárůst cen energií ve druhé polovině loňského roku a nejistota ohledně dalšího vývoje většinu z nich donutily k omezení provozu skleníku.
Inflace byla kolem 15 procent, ale potravináři zdražili o 35 až 50 procent. Prověřme to, vyzývá Prouza
Číst článek
Toto ovlivnilo i zakládání nových porostů a třeba i změnu kultury z rajčata, okurky, papriky atd. Ale nyní už většina provozu postupně spouští produkci a první nová sklizeň českých rajčat nebo okurek se blíží.
Odkud zeleninu v největší míře dovážíme? A proč je levnější dovážet než pěstovat u nás?
Nejvíc zeleninu dovážíme z těch hlavních pěstitelských zemí Evropy – jako je Španělsko, Nizozemsko a Itálie, ale také od našich sousedů, jako je Německo a Polsko.
Jejich produkce jednak pokrývá celou sezonu nebo její výraznou většinou v případě jižních států a také jejich produkce je levnější, protože mají pro pěstování lepší podmínky. Jsou levnější. Snáze zaměstnávají sezonní pracovníky, mají větší kapacity skladu, mají levnější energie a jejich státy v době krize pomohly. Proto může být jejich zelenina i levnější.
Češi stále více jí zeleninu. Myslíte si, že je nějaká šance, že se lidé přizpůsobí vysokým cenám ohledně svých návyků třeba při volbě zeleniny v případě, že je drahá, že budou jíst tu levnější?
Určitě záleží na spotřebiteli, ale je dobré se přizpůsobovat i sezonní nabídce, protože si myslím, že je to i řešení do budoucna.