Čeští spotřebitelé důvěřují ekonomice nejméně od roku 2003, obávají se o svou finanční situaci
Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu. Snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. Pesimismus spotřebitelů sílí pět měsíců a v prvním prázdninovém měsíci se jejich důvěra propadla na nejnižší hodnotu od ledna 2003, tedy od začátku zjišťování důvěry. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka se snížila i v meziročním srovnání.
Indikátor důvěry podnikatelů klesl proti červnu o 2,9 bodu na 100,2 a u spotřebitelů o 1,1 bodu na hodnotu 73,6.
„Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v červenci dostala na nejnižší hodnotu v historii zjišťování. Spotřebitelé se domnívají, že jejich současná finanční situace stejně jako celková hospodářská situace v České republice se zhoršuje a že tento negativní trend bude pokračovat i v příštích měsících,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Podle statistiků se rekordní počet spotřebitelů obává zhoršení vlastní finanční situace. Blízko svého historického maxima je i počet těch, kteří hodnotí svou finanční situaci hůře než v předešlých 12 měsících.
V podnikatelské sféře meziměsíčně klesla důvěra mezi průmyslovými firmami a v obchodě, naopak ve stavebnictví a vybraných službách se zvýšila.
V průmyslu se důvěra podnikatelů snížila o 7,2 bodu na hodnotu 98,9. Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta za tímto výrazným poklesem stojí mimo jiné klesající poptávka. Podniky nadále limituje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, doplnil Obst.
Mezi obchodníky statistici zaznamenali pokles důvěry o 1,7 bodu na 97,6 bodu, přičemž podruhé za sebou se podle nich výrazněji snížil počet podnikatelů, kteří hodnotí celkovou ekonomickou situaci jako dobrou.
Ve stavebnictví důvěra roste
Naproti tomu ve stavebnictví se důvěra firem v ekonomiku zvýšila o 1,2 bodu na 118,6 bodu, nicméně dál zůstává mezi oslovenými stavebními podnikateli vysoký počet těch, kteří předpokládají další zdražování prací. Jako hlavní bariéry růstu produkce vnímají nedostatek zaměstnanců a materiálu.
O něco mírněji, o 0,9 bodu, byla v červenci meziměsíčně vyšší důvěra ve vybraných odvětvích služeb včetně finančního sektoru, a dosáhla tak na hodnotu svého dlouhodobého průměru 100 bodů, uvedl ČSÚ.
Vláda Petra Fialy si kope hrob
Číst článek
Doplnil, že opět ubylo podnikatelů očekávajících v následujících třech měsících další růst cen, přesto jejich počet zůstal na vysoce nadprůměrných hodnotách. Současně přibylo dotázaných ve službách, které tíží nedostatečná poptávka.
U domácností podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka dál přetrvávají obavy z inflace a pomalu si začínají uvědomovat i riziko nezaměstnanosti.
„V podnikatelském sektoru firmy krotí své dřívější optimistické vyhlídky poptávky, a to dokonce i ve službách, které ještě na jaře svoji budoucnost viděly v tomto směru velmi pozitivně. Pouze obchod věří, že poptávka zůstane stabilní, bez ohledu na inflační realitu,“ uvedl.
Slabší výhled do budoucna
Ačkoli firemní sektor se podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera z pohledu důvěry relativně drží a navzdory rostoucím obavám z ekonomického zpomalení zůstává poměrně optimistický, pokračující problémy v dodavatelských řetězcích a slabší vyhlídky do budoucna snížily výrazně důvěru v průmyslových firmách.
U domácností zůstává situace z pohledu důvěry již několik měsíců nepříznivá a stále větší část domácností očekává zhoršení své finanční situace, horší ekonomické vyhlídky a zároveň považuje svou finanční situaci za horší než před rokem.
„Pokud lze najít v červencových indikátorech důvěry alespoň nějaké příznivější signály, pak je to indikátor budoucího růstu cen. Očekávání dalšího růstu cen se totiž snížilo ve všech sledovaných segmentech, nejvýrazněji však v maloobchodu, kde obchodníci patrně musí začít reflektovat slábnoucí poptávku domácností, což naznačil již květnový propad maloobchodních tržeb,“ podotkl.