Československé bankovky se padělaly už před 100 lety. Poslechněte si příběh prvních falzifikátů

Česká národní banka zveřejnila tento týden nové údaje o počtech padělaných bankovek v Česku. Už čtvrtý rok po sobě jich ubývá, konkrétně bylo loni zadrženo přes 2000 padělků bankovek a mincí všech měn. Bankovky se ale padělaly už před sto lety. Padělků prvních takzvaných státovek, vydávaných od července 1919 do února 1920, bylo zadrženo přes 100 000 kusů.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na stole leží rubem vzhůru dobové stokoruny z roku 1919. „Byla úplně první státovka, která byla vydána s datem 15. dubna 1919 a podpisem prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Těmito státovkami započalo vydávání našich definitivních platidel,“ přibližuje pro Radiožurnál Jaroslav Moravec, expert České národní banky na ochranu platidel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Československé bankovky lidé padělali už před 100 lety. Poslechněte si příběh prvních falzifikátů. Natáčela Tereza Chlubná

Zajímavostí je žena, která se na stokoruně objevuje. „Na rubové straně je vyobrazena Marie Muchová, manželka autora té státovky, známého předního českého malíře Alfonse Muchy,“ vysvětluje Moravec.

A prozrazuje, kdo byl i největším padělatelem té doby. „Tyto novodobé otisky z tiskových desek, které vyrobil v roce 1920 Bedřich Černý, padělatel z Podlázek u Mladé Boleslavi, se vyskytovaly v peněžním objevu. Byl to v pořadí devátý typ, který se podařilo zachytit. A byly to jedny nejnebezpečnějších padělků, které se vyskytovaly,“ ukazuje.

„Bedřich Černý je zajímavý i tím, že co do počtu napadených emisí platidel, které napadl paděláním, se jedná o největšího českého padělatele. Pracoval už na padělcích rakousko-uherských bankovek a po vzniku Československa přešel na naše státovky,“ vypráví expert na ochranu platidel.

Padělání univerzitního profesora

Padělky se podle něj vyráběly především dobovými tiskovými technikami. „Byl to zejména kamenotisk neboli litografie, tedy tisk z kamenných tiskových forem. A potom to byl knihtisk, což byl tisk buď z měděných, nebo ze zinkových tiskových desek,“ dodává.

2:55

Zahrádka ukrývala pohádkový poklad. Devadesátiletý senior objevil mezi cibulí hrnec plný peněz

Číst článek

A padělatelé, které se podařilo dopadnout, podle něj většinou končili poměrně neslavně. „Většina z nich končila trestem odnětí svobody na dlouhá léta. A protože mnoho z nich bylo žalářováno i v okolních státech jako Polsku, Německu nebo Rakousku, kde to v řadě případů bylo ve věznicích pevnostního typu, tak mnoho z nich ve vězeních zemřelo,“ popisuje Moravec.

Padělků státovek první emise pak podle něj bylo zadrženo více než 100 tisíc kusů. „Z toho vůbec nejvíce, v počtu přes 60 tisíc kusů, byly padělky 500 korun, takzvaný typ dva, které byly padělány ve Wetzelsdorfu u Štýrského Hradce,“ upřesňuje.

Padělatelé se podle něj snažili poškodit nový stát. „Padělatelskou dílu vedl univerzitní profesor Julius Meszaros. A jednalo se o dílnu, která pracovala s vědomím maďarské iridenty, tedy kruhů, které se pokoušely o odtržení částí nástupnických států s převážnou maďarskou většinou, případně o revizi územních ztrát Uher po roce 1918. Jedná se tedy o jeden z případů politické falzifikace peněz. Cílem tak nebyl pouze peněžní zisk, ale poškození ekonomiky mladého státu,“ uzavírá své vyprávění Jaroslav Moravec.

Hlavní viníci z takzvané maďarské padělatelské aféry, kdy pachatelé z politických důvodů padělali tak velké množství bankovek, že mohli poškodit ekonomiku mladého státu | Foto: Tereza Chlubná | Zdroj: Český rozhlas

Tereza Chlubná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme