Státní energetická inspekce kontrolovala loni zhruba 1500 průkazů energetické náročnosti budov. A každý třetí takový doklad má podle ní určité nedostatky.

„První skupinou jsou chyby, které vznikají z neznalosti energetických specialistů, jak postupovat při výpočtu průkazu. Druhá skupina se týká chyb, které jsou prováděny ze strany zpracovatelů záměrně, za účelem zmanipulování výsledků průkazu," popisuje pro Radiožurnál ředitelka odboru kontroly Státní energetické inspekce Marcela Juračková.

Za chyby zodpovídá zpracovatel průkazu, kterým je energetický specialista. „Majitel dokládá zpracovateli průkazu doklady. Pokud dodá špatné podklady, tak ta zodpovědnost jde za ním. Nicméně zodpovědnost za zpracování průkazu jde zcela za energetickým specialistou,“ vysvětluje ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

„Samotná kontrola je vedena se zpracovatelem průkazu. Předmětem takové kontroly jsou průměrně tři průkazy toho jednoho daného zpracovatele,“ doplňuje Juračková.

Energetický průkaz náročnosti budovy stojí pro rodinný dům podle Holuba zhruba pět až deset tisíc korun.

„Je dobré se obrátit na renomovanou firmu, která nenabízí pouze nejnižší cenu, ale může ukázat, že má tým energetických specialistů, které energetické štítky zpracovávají. Běžná cena pro rodinný dům může být pět až deset tisíc korun podle toho, zda má rodinný dům dokumentaci, nebo se musí teprve vytvářet,“ upřesňuje pro Radiožurnál Holub.

Jestliže má průkaz objektu nechat zpracovat fyzická osoba a neudělá to, hrozí jí pokuta až sto tisíc korun. V případě právnických osob nebo podnikatelů to může být až dvojnásobek.

Pokud mají podle něj lidé pochybnosti o správnosti energetického štítku budovy, měli by se obrátit na Státní energetickou inspekci.

Co jsou energetické štítky budov?

Průkaz energetické náročnosti musí mít od roku 2009 všechny novostavby. Postupně se povinnost rozšířila i na domy po velkých opravách, od roku 2016 musí průkaz předložit i majitel nemovitosti při prodeji nebo pronájmu.

Takzvaný energetický štítek je podobný těm, které běžně mají domácí spotřebiče. Rozřazuje domy dle energetické náročnosti do kategorií od A do G.

Do první kategorie se dostanou domy, ve kterých se spotřebuje nejméně energie a mají zároveň nejmenší emise oxidu uhličitého. Často jsou to takzvané pasivní domy, které si velkou část použité energie vyrábí samy například pomocí solárních panelů nebo tepelných čerpadel.

Do kategorie G pak spadají třeba staré nezateplené domy nebo budovy, které z nějakého důvodu štítek nemají zpracovaný.

Vojtěch Koval, Linda Nguyenová, Jiří Chum Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít