Za dražší máslo můžou i počasí a poptávka po tučnějších jogurtech
Doba nízkotučných jogurtů a odstředěného mléka je pryč. Stále víc spotřebitelů už nepovažuje mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku za prohřešek proti zdravému životnímu stylu a poptávka po tomto zboží roste. Mléčného tuku je tak na trhu nedostatek. Právě to je jeden z důvodů, proč vyletěly ceny másla vzhůru.
Smetanové jogurty, sýry nebo třeba zmrzliny - na jejich výrobu je potřeba mléčný tuk. Stejně jako na přípravu másla. Jenže kvůli rostoucí spotřebě tučnějších výrobků teď mléčný tuk na trhu chybí.
Kdo vydělal na másle? Ceny nejvíc zvýšily mlékárny, zisk obchodníků naopak klesl
Číst článek
„Lidé daleko víc požadují plnotučné výrobky, když si to srovnáme s dobou před pěti lety, kdy byly na vzestupu nízkotučné produkty. Ta poptávka po mléčném tuku je rok od roku vyšší a samozřejmě ten tuk není,“ upozorňuje Radiožurnál mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
Jak moc je mléko tučné, určuje mimo jiné počasí. Přes léto totiž krávy dojí mléko s nižším obsahem tuku. Záleží i na plemenu. „Třeba červená straka má lepší složky, které mají vyšší tuk a bílkoviny, za to holštýn, který nadojí teda víc, má ty složky nižší,“ říká zemědělec Václav Šítal.
Jenže vidina vyšších výnosů zlákala v 90. letech řadu zemědělců k tomu, aby chovali plemena s nižším obsahem tuku v mléce. Podle Zdeňka Houšky z Mlékárenského a hospodářského družstva JIH se nyní někteří chovatelé snaží trhu přizpůsobit a vrací se k plemenům, která dávají „tučnější" mléko. A to přesto, že přešlechtění může trvat i šest let.
„Tlak, který v současné době je na obsah složek, donutí celou řadu zemědělců hlavně na těch menších farmách. Čili už se tomu pomalounku přizpůsobují.“
A přizpůsobit se farmáři museli i v roce 2009. Tehdy je totiž zasáhla mléčná krize. Za jeden litr mléka inkasovali kolem pěti korun. Proti nízkým výkupním cenám protestovali vyléváním mléka do polí.
Další velkou změnou bylo pro zemědělce zavedení embarga na dovoz potravin do Ruska a také zrušení mléčných kvót před dvěma lety. To vedlo k přebytku mléka na evropském trhu, kvůli kterému spadly výkupní ceny.
„Minulá léta, když byla ta krize s dodávkami do Ruska, tak cena klesla velmi rychle - až na těch pět, šest korun, což bylo docela i likvidační,“ přemýšlel tehdy Šítal, zda neskončí. Díky státním dotacím krize přečkal.
Někteří farmáři ale situaci neustáli. Kvůli propadu cen mléka podnikání ukončili nebo se přesunuli například k chovu prasat.
