Nástup léta znamená v posledních letech i stále častější reportování o extrémních vlnách veder napříč celou Evropu. Je tomu tak i letos. Už na konci dubna byly v Portugalsku a Španělsku enormní teploty. Letní měsíce tento problém jen prohloubily a ze všech koutů Evropy, především z jižních oblastí, se hrnou alarmující zprávy.

Komentář Praha 16:30 1. srpna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ostatně červen byl Světovou meteorologickou organizací již vyhlášen nejteplejším měsícem v historii a teplotní rekordy napříč planetou trhaly jeden rekord za druhým. Podle odborníků je to „hrozivá zpráva pro planetu“.

Zprávy z různých koutů světa jsou si velmi podobné: moře je horké a nedá se v něm ochladit. Přes den se kvůli vysokým teplotám skoro nedá vycházet, v noci se zase špatně spí.

Jak by také ne, některé oblasti, jako třeba italská Sicílie, se potýkají s teplotami kolem 47 stupňů Celsia. Řecké ostrovy devastují ničivé požáry. A čtyřicítky se pomalu stávají hrozivou, leč běžnou realitou i v jiných oblastech. Z léta se zkrátka začíná stávat noční můra. 

Vedro ničí každodenní život obyvatelstva, podílí se významně na vzniku rozsáhlých požárů a na životech ohrožuje desítky tisíc lidí, zvláště těch, kteří jsou z různých důvodů zranitelní. Především senioři a seniorky, lidé s podlomeným zdravím, ale i rodiče s dětmi jsou vlnou veder zásadně ohroženi a mohou kolabovat i umírat.

Nejteplejší měsíc za 120 000 let? Červencové teploty znamenají éru globálního varu, varoval šéf OSN

Číst článek

Vedra se negativně propisují i do životů chudších lidí, kteří častěji žijí v nekvalitním bydlení a v hůře situovaných a stavěných čtvrtích. A nejde jen o země jako je Španělsko, Itálie, Řecko nebo Portugalsko s Francií, kde se problém klimatické krize stává hlavním politickým tématem.

Extrémní teploty zažíváme všichni, i my ve střední Evropě – v Praze nebo Budapešti se s volnou veder musíme potýkat také.

Specifickou kategorií míst, kde se vlny veder související s klimatickou krizí projevují zvláště závažně a zvláště viditelně, jsou metropole. To i proto, že se v nich koncentruje velké množství lidí a zároveň jsou města jedním z hlavních zdrojů emisí skleníkových plynů.

Tak jako tak, některá čísla mluví až o dvojnásobném riziku pro obyvatele a obyvatelky měst, co se změn klimatu a jejich dopadů týče. 

I proto se někdy městům a jejich částem přezdívá „tepelné ostrovy“. Zvláště oblasti, v nich městští plánovači tak nějak zapomněli na zeleň, dostatek vodních prvků, kvalitní veřejný prostor plný zastíněných míst a materiálovou různost, trpí.

Lokálně, národně i globálně

Ačkoliv jsou debaty o dopadech klimatické katastrofy ve veřejném prostoru přítomny již dekády, mnozí jakoby si až během posledních let začali uvědomovat, co vlastně tato krize znamená a jak zásadně mění způsob, jakým jsme zvyklí žít.

Hladina středozemního moře byla nejteplejší v historii. Na některých místech přesáhla i 30 stupňů

Číst článek

Loňská vlna veder vedla jen v Evropě podle statistik k 61 tisícům nadměrným úmrtím, zejména u starších lidí a pracujících na stavbách nebo v těžkém průmyslu. 

Co se metropolí týče, hlavní odpovědnost mají momentálně municipality. Musí začít jednat, aby zvládly chránit své obyvatelstvo. Některá řešení pro města jsou nenáročná: více pítek, více stínu, vodních prvků, péče o stávající zeleň.

To je naprosté minimum. Ty další cesty, jak se chránit před extrémním letním počasím, jsou složitější a dlouhodobější. Především jde ale o to, aby se klima stalo hlavním faktorem pro politické rozhodování. Lokálně, národně i globálně.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít