Současní vládcové Íránu dlouho slibovali Izraeli špatný konec. Teď zažívají nečekané ponížení, a mluví se o tom, že konec čeká naopak íránský režim. Možná to tak je, možná není, a možná si to Američané nebo Izraelci ani nepřejí.

Komentář Praha 16:30 18. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V každém případě je patrné, že íránský režim je křehčí než kdykoli předtím. Proti současnému zřízení má výhrady mnoho lidí.

Za téměř půl století své existence promarnil šanci vybudovat prosperující zemi, i když měl k dispozici velký příjem z prodeje fosilních paliv. A také nevyužil značný intelektuální a kulturní potenciálu íránské společnosti. Místo toho vybudoval diktaturu, která stojí na tajné policii a proslula korupcí a bohatstvím lidí kolem Revolučních gard.

O této nespokojenosti se ví, každých několik let Íránem otřásají velké nepokoje, které režim vždy zadusil tvrdou represí. Jenže jednou nemusí tato metoda vyjít, z dob arabského jara a nedávno i ze Sýrie si lidé pamatují situaci, kdy se zdánlivě betonový režim náhle zhroutí. 

Nespokojenost narůstá

S poměry je nespokojena celá řada skupin. Liberálně naladěná střední třída. Ženy, zejména ty, které se cítí být utiskovány nábožensky motivovanými omezeními.

Nejrůznější etnické a náboženské menšiny, které představují desítky procent populace. A v poslední době také chudší obyvatelé, kteří do nedávna věřili, že islámská republika je jejich režim, stát hájící uražené a ponížené.

Izraelci a Íránci si na jejím nebi vyměňují rakety, Sýrie mlčí. Šara si přeje slabší Írán, míní experti

Číst článek

Islámská republika také postupně ztrácí elán, vizi i schopnost strategicky postupovat, což vyniká ve srovnání s úspěchem izraelské operace. Režim už nedokáže tolik mobilizovat obyvatele, a to ani teď, z vlasteneckých důvodů, kdy na zemi dopadají izraelské rakety.

Izraelské ministerstvo zahraničí hlásí, že jeho perskojazyčné stránky se nyní čtou miliony íránských rezidentů, a to přesto, že musejí překonat blokování. Mimo jiné shlédli i Netanjahuovu výzvu, aby se zbavili své diktatury.

V neposlední řadě íránský režim ztrácí tvář. Jeho přední představitelé jsou po smrti nebo se skrývají v bunkrech, zatímco Íránci žádné kryty nemají.

Miliony tun betonu chrání podzemní jaderná zařízení. Vypadá to, že uvnitř režimu i na vyšších postech má Izrael mnoho svých lidí, a že část záškodnických akcí neprovedli agenti vyslaní z Izraele, ale příslušníci radikálních opozičních skupin, tedy domácí lidé. 

Nejistá budoucnost

Jenže není vůbec jisté, že k nějakému politickému převratu dojde. Režim je nadále velmi silný, nevede ho jen unavená gerontokracie, jako kdysi sovětské satelity. V Íránu neexistuje konsolidovaná opozice, a řada odpůrců žije už dávno v zahraničí, bez kontaktu s děním.

Pokud by se režim v současné podobě zhroutil, hned nebo za rok, pak by nejpravděpodobnějším scénářem byl jakýsi vnitřní převrat, při kterém by se otěží zmocnila nějaká skupina zevnitř systému, třeba Revoluční gardy nebo část armády.

23:49

Cílem Izraele není svrhnout íránský režim. Kdyby ale padl, jásal by celý Blízký východ, míní Pojar

Číst článek

Do médií pronikly zprávy, podle kterých Trump vetoval údajný Netanjahuův plán na odstranění samotného Chámenejího. Možná jde o fake news kdoví odkud, možná jde o záměrně šířenou dezinformaci ze strany Američanů nebo Izraelců, aby přiměli nejvyššího duchovního vůdce k určitým krokům.

Není totiž jisté, zda si Američané, nebo i Izraelci, přejí Chámenejího smrt a vytvoření jeho mučednické legendy.

Možná si ani nepřejí náhlý pád režimu. Varovný je tu příklad Iráku, kde v roce 2003 Bush mladší odstranil Saddáma, a vytvořil nebezpečný chaos – ten mimo jiné posílil i Íránce. Izraelci zatím nepodnikají kroky k úplnému ekonomickému podlomení režimu, například zničením těžebních zařízení.  

Zatím se zdá, že Írán už nemá moc čím bojovat, a že jeho vedení se rozhodlo nepoužít největší zbývající trumfy v ruce, totiž útok na saúdská ropná zařízení, nebo blokování Hormúzského průlivu pro obchod s ropou. Dokud to neudělá, má jeho vedení pravděpodobně imunitu.

V těchto dnech v každém případě režim prožívá těžké chvíle. Z výhrůžek Izraeli, případně z projektu jaderné zbraně udělal součást své identity. Dosavadní zkušenost říká, že režim nakonec vždy za nejdůležitější považuje své trvání. Ovšem bude-li trvat, poraženým nebude Izrael, ale hlavně Íránci. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu 

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít