Víc času na debatu o času. Letním

Leckdo si jistě bude ještě pamatovat na pana Stanislava Pecku, který v 90. letech všemožně usiloval o zrušení letního času. Mimo jiné i proto, že kvůli němu musí coby pekař dříve vstávat. Psával zuřivě nejrůznějším institucím až po OSN, českým prezidentům, nebo předsedovi Evropské komise Josému Manuelu Barrosovi.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Změna času

Ilustrační foto | Foto: David Malík / CNC | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Roku 2009 například toto: „Situace je opravdu vážná, nesnese odkladu, zbytečně zemřou další lidé.“ Ani fakt, že sám půl roku poté odešel z tohoto světa v pouhých šedesáti, však nic nezměnil na realitě — chudák pan Pecka zůstával všemi chladně oslyšen.

A lidé z něj často měli legraci. Ale světe div se, o dalších deset roků později je rušení letního času aktuálním seriózním tématem, jímž je chtěj nechtěj nucen se zaobírat Barrosův nástupce Jean-Claude Juncker.

To jsou paradoxy, jak říká pořád dokola postava Sládka z Havlovy světoznámé aktovky Audience. Napsané mimochodem roku 1975, tudíž ještě v éře jednotného, zimního času. Střídat se u nás začal o čtyři léta později. A od roku 1996 trvá ten letní sedm měsíců. 

Halasnější odpůrci

To by mohlo napovídat, že je „prodloužený den“ v teplém období pevně zakotvený, ale tak jednoduché to zřejmě není; kdyby se k otázce rušit či zachovat vypsalo referendum, výsledek by byl asi těsný.

A politikové se asi dříve či později budou muset dozvědět, jak o věci Češi smýšlí. Podle jedněch je letní čas a tedy delší denní světlo vysloveně pozitivní. Druzí, ne daleko od argumentů pekaře Pecky, hovoří o zvýšené nespavosti, nesoustředěnosti a tím pádem větším počtu dopravních nehod a podobně.

I že původní důvod spoření energií už dneska neplatí. Zda se také, že ti, kdo požadují letní čas zrušit, jsou jaksi agilnější, slyšitelnější. To ale zároveň neznamená také početnější.

Relativita průzkumu  

Pokud jde o dilema pro parlament, potažmo vládu, pak krátce shrnuto: otázku jednotného času nastolila zkraje roku skupina asi 80 europoslanců, neuspěla sice, ale vedlo to k anketě mezi obyvateli členských států. Z ní vyplynulo, že by se k věci měly vyjádřit jednotlivé země a pak komise.

Vláda preferuje zimní čas. ‚Z různých praktických i zdravotních důvodů,‘ vysvětluje Babiš

Číst článek

Ale v rámci unie by zase měla být sjednocena, dokonce se objevují návrhy, aby místo stávajících tří časových pásem měla Evropa jen jedno. A i když původně Junckerova komise chtěla, aby se o střídání nebo nestřídání času rozhodlo už do příštího jara, momentálně Radě Evropy předsedající Rakousko navrhuje odklad do roku 2021.

Protože ať už by došlo k jakýmkoli změnám, nelze v tak krátké lhůtě stihnout veškerá potřebná opatření především v dopravě. A evidentně i v dalších sférách. 

Jestli rakouský podnět projde, pak by se ale hlavně měla nastartovat napříč celým kontinentem věcná debata. Neboť doposud se vycházelo jen z průzkumu. Provedeného sice u skoro pěti milionů respondentů, tedy obrovského množství, které ale přitom představuje necelé procento unijních obyvatel. Což těžko považovat za dostačující vzorek.

Ondřej Konrád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme