Německo ovlivní rozpočet víc, než optimisticky počítá ministerstvo financí
Tuzemská ekonomika na tom není dobře, průmysl i stavebnictví jsou v útlumu. Přesto všechno jsou odhady pro příští rok docela příznivé. Například poslední makroekonomická prognóza z dílny ministerstva financí ze srpna tohoto roku počítá s tím, že česká ekonomika letos poroste o 1,1 procent, ale už v příštím stoupne o významných 2,7 procent.
Důvody k tomuto optimistickému očekávání, na kterém je také postavený i plán tuzemského státního rozpočtu, jsou následující: větší spotřeba domácností, vyšší investice, a to i ze strany státu a obecně lepší hospodářský vývoj v zahraničí. Výsledkem budou vyšší rozpočtové příjmy a také nižší schodek státních financí.
Julie Hrstková: Německo ovlivní rozpočet víc, než optimisticky počítá ministerstvo financí
Je dost možné, že se celý příběh bude odehrávat úplně jinak. Česká republika má silný průmysl, který je ve značné míře závislý na exportu. Zatímco Česko čeká „slunečné počasí“, Němci, kteří jsou mimo jiné také největším exportním trhem tuzemských firem, se topí v depresích.
Například německý Institut pro ekonomický výzkum Ifo výrazně snížil prognózu hospodářského růstu ve své zemi nejen pro letošní rok, ale také zrevidoval odhady na rok 2025. Letos tak podle tamních vědců německá ekonomika neporoste vůbec, v příštím roce se zvedne o necelé procento a na 1,5procentní dynamiku se dostane až v roce 2026.
Proč Německo stagnuje?
A důvody? Podle Ifo institutu je to dekarbonizace, digitalizace, demografické změny, pandemie koronaviru, cenový šok v oblasti energií a měnící se role Číny v globální ekonomice.
Číňané vyvíjejí tlak na zavedené obchodní modely a nutí podniky upravovat své výrobní struktury. V důsledku toho dochází k propadu investic, zejména ve zpracovatelském průmyslu, který v Německu představuje výrazně vyšší podíl na výkonu ekonomiky než jinde. Populace rovněž rychleji stárne, pracuje stále méně lidí. Důraz se z výrobního sektoru přesouvá do sektoru služeb.
Schodek nevadí, problém je v nekontrolované expanzi výdajů
Číst článek
Když si člověk představí, že je Německo nejvýznamnějším obchodním partnerem – a to jak při vývozu, tak i dovozu zboží, kam jenom v posledním roce směřovalo 30 procent celkového českého vývozu a do Česka se dovezlo 23 procent veškerého zboží –, propadne depresi.
Kromě vzájemného obchodu má Česká republika mnoho dalších společných znaků: i zde probíhá stárnutí populace, ročníky tzv. husákových dětí narozených na počátku 70. let čeká osekávání důchodů i stále se zhoršující lékařská a sociální péče.
Stejně tak platí, že průmysl, zejména ten zpracovatelský, má výrazný podíl na tuzemské ekonomice. A konečně i zde vlivem přísné měnové politiky vysokých úrokových sazeb dochází k propadu investic, klesají nové zakázky i zaměstnanost.
V Německu se stále více hovoří o potřebě transformace, o novém modelu ekonomiky.
Česko se snaží chytat německého tygra za ocas a všechny zádrhely rozpočet řeší vysokými deficity.
Tvářit se jako ostrov stability v moři německého tornáda je ovšem minimálně pošetilé. A měl by s tím počítat nejen rozpočet.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Americké volby rozhodne volební účast v klíčových státech
Jiří Pehe
Írán, nebo Izrael? Kdo je Kremlu blíž?
Libor Dvořák
Trump a jeho Baby boomers, nebo Musk?
Tereza Zavadilová
SOCDEM má novou šéfku. Překřičí Maláčová ANO?
Petr Fischer