O Rusku. Pragmatismus versus zbožné přání
Jeden z těchto dvou mužů žije a přednáší v Brně. Druhý žije a píše tu v Anglii, tu ve Francii, tu ve Španělsku. Oba se těší úctě v ruské intelektuální komunitě. Oba nenávidí Putinův režim. Prohlásil je za cizí agenty a jednoho z nich navíc za extremistu a teroristu. Za to, že píše knihy a články.
Tito muži se jmenují Andrej Zubov, profesor a cizí agent podle Kremlu. A Boris Akunin, spisovatel a podle Kremlu cizí agent, extremista a terorista. Navzájem se nehádají. Přesto se před několika dny ve vší úctě veřejně nepohodli ve svém vidění dalšího osudu Ruska a Rusů.
Uvedu základní teze textů obou pánů. Nejdříve Boris Akunin, protože Andrej Zubov na něj reagoval.
Většina z nás ještě nepochopila, že ruský svět se opět, jako před stoletím, rozlomil jako kra a dvě poloviny této kry, velká a malá, se od sebe prudce vzdalují. Naděje na brzký krach odporného režimu jsou liché, stejně jako před stoletím.
Je víceméně jasné, co se stane s „malým“ Ruskem v cizině. Mladší, aktivnější, s profesí, která má kosmopolitní ráz, se s různou měrou úspěšnosti asimilují do společností, v nichž žijí. Starší lidé vázáni na jazyk a kulturu budou do konce života smutně zpívat staré písničky.
V samotném Rusku bude brzy hotové peklo. V dávném boji mezi asijským státem a evropskou kulturou už zase má navrch Zlatá horda. Rusové proto znovu stojí před volbou, kterou ze dvou částí této rozlomené kry si vyberou a pak za svou volbu budou platit až do smrti.
To byl Boris Akunin. Nyní shrnu teze odpovědi Andreje Zubova.
Nelze srovnávat situaci před stoletím a dnes. Současní potomci bolševiků z roku 1917, kteří uchvátili Rusko, zkrachují během několika měsíců. Kvůli zachování své moci se pustili do války s Ukrajinou a kompletně ji projeli. Tato válka se ukázala být dlouhá, vyčerpávající a vůbec ne vítězná.
Západ musí podpořit odliv mozků a kapitálu z Ruska. To podkope Putinův režim, míní ruská ekonomka
Číst článek
Do emigrace odjelo to lepší, co Rusko má. Tito lidé jsou nositeli moderních idejí Překrásného Ruska budoucnosti, demokracie, občanských svobod, tržní ekonomiky, nezávislého soudnictví, jednoty s nejrozvinutějšími zeměmi planety, skutečného federalismu a rovnoprávnosti národů, nadřazenosti práv jednotlivce právům kolektivu. Pro mnohé je to i křesťanský personalismus, jako například byl pro Alexeje Navalného.
V Rusku a v exilu jsme jednotní. Víme, že současné rozdělení není na dlouho.
To byly argumenty profesora Zubova. Nechávám na čtenářích, aby posoudili, jaká ze dvou protichůdných pozic jim přijde více v souladu s fakty, která k tomuto tématu znají. Dovolím si za sebe jen stručnou poznámku.
Akunin je pragmatik. Jeho stanovisko je prosto sentimentu, naopak se nebojí podívat možné budoucnosti do očí. Zubov v řadě věcí jde proti realitě, například v hodnocení průběhu války, a podřizuje skutečnost zbožnému přání. Ostatně je to hluboce věřící křesťan.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Lidovecký sjezd mohl přinést změnu, ale nepřinese
Lukáš Jelínek
Nobelista Hinton varuje před umělou inteligencí. Povede ke konci lidstva?
Martin Fendrych
Proč starostové obcí ministru školství za STAN nerozumí?
Petr Šabata
Bude zálohování PET lahví záminkou k dalšímu zdražování?
Julie Hrstková