Donald Trump slíbil svým voličům, že učiní Amerikou opět velkou, takzvaná MAGA je jeho nejbližší politický kruh. Obecně varianty tohoto sloganu prezident užívá rád – chce učinit Ameriku znovu zdravou, bezpečnou a také pracující. Nic z toho neplatí pro americkou měnu, tu evidentně prezident nechce mít ani velkou, ani silnou.

Komentář Praha 6:30 3. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

To by jinak letošní výkonnost dolaru nebyla nejhorší od roku 1973. Může to vypadat zvláštně, protože silní politici většinou preferují silnou domácí měnu, a to jako znak prosperity země.

Dolar v první půlce letošního roku oslabil vůči koši hlavních měn o deset procent. Před 52 lety to bylo ještě o něco horší – to měna klesla o 15 procent. A čím to je?

V poslední době dolar klesl poté, co Trump několikrát zaútočil na šéfa americké centrální banky Fed (The Federal Reserve System) Jeroma Powella, kterého kritizuje, že nesnižuje úroky dostatečně rychle.

Nijak mu nevadí, že řada ekonomů s Fedem souhlasí, protože prezidentova celní válka může vyústit v inflaci, které by nižší úroky ještě více pomáhaly. 

Oslabování dolaru je taktika?

Může to být ale i propracovanější taktika. Loni Stephen Miran, který je dnes hlavním ekonomickým poradcem prezidenta Trumpa, napsal, že by Spojené státy mohly využít cla a hrozby stažení vojenské podpory k tomu, aby donutily hlavní obchodní partnery přehodnotit své měny a oslabit dolar, doslova „učinit dolar znovu slabším“. 

Koruna sílí oproti americkému dolaru. Po čtyřech letech se dostala pod 21 korun

Číst článek

Podle Mirana totiž globální poptávka po dolaru jakožto po nejžádanější rezervní a transakční měně vytvořila situaci, kdy je dolar uměle silný. To pak poškozuje americký export a oslabuje domácí průmysl. Jedním z řešení by bylo donutit ostatní země, aby posílily své měny. 

Miranovy myšlenky podporuje současný ministr financí Scott Bessent a oba muži stojí za iniciativou jmenovanou The Mar-a-Lago Accord, která prosazuje posílení americké pozice ve světovém obchodě a v centru je právě oslabení dolaru.

Cílem je učinit americké exporty levnějšími a importy dražšími, což by mělo podpořit domácí výrobu a zaměstnanost a zároveň přepsat mezinárodní obchodní vztahy tak, aby více vyhovovaly americkým zájmům. 

Trump jen chce nakopnout ekonomiku

Název odkazuje na takzvaný Plazza Accord, který v 80. letech prosadil Ronald Reagan. Přiměl pětici centrálních bank nejbohatších zemí světa, aby koordinovaně oslabily dolar.

Senát USA schválil Trumpův daňový zákon, rozhodl hlas J. D. Vance

Číst článek

I Reagan tehdy hrozil zavedením cel. Výsledkem bylo citelné oslabení dolaru, které nakoplo domácí ekonomiku.

Trump nyní používá na své partnery vedle cel ještě dodatečnou páku, a sice americký obranný deštník. To už je pořádná hrozba, na riziko zesílení vojenských konfliktů slyší každý a k oslabení dolaru došlo zatím i bez vynuceného koordinovaného posílení partnerských měn. 

Takže se dá čekat, že dolar znovu velkolepý s největší pravděpodobností opravdu nebude.  Prostě na silný dolar by si teď vsadil jen blázen.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít