Ukrajinská ofenziva podle ruských médií. Vlastně neexistuje
Nenadálý ukrajinský postup Kurskou oblastí západního Ruska, který trvá už přes dva týdny, se stal nečekaným oříškem i pro ruskou mediální scénu. O bojích referovat musí, ale zároveň to činit tak, aby nepohněvala někoho z mocných či dokonce nepřekročila platné ruské zákony.
„Nejdůležitější je umět nazvat věci jinými jmény,“ praví známá orwellovská moudrost. A právě tomuto kumštu se musí učit - pokud už to dávno neumějí - ruší novináři, samozřejmě hlavně ti z oficiálních médií.
Návody přitom přicházejí z míst nejvyšších. Například když o stavu věcí v Kurské oblasti na mimořádné poradě ruské vlády referoval současný zastupující gubernátor tohoto regionu Alexej Smirnov, začal hned uvádět konkrétní údaje o šířce a hloubce zatím obsazeného ruského území a ukrajinskou operaci označil pojmem „průnik“.
Tady ho okamžitě zarazil přítomný Vladimir Putin a požádal ho, aby tyto údaje nezveřejňoval. „To se dovíme od rezortu obrany,“ vysvětlil prezident a sám hned vynalezl svého druhu geniální náhradu slova, které ho tolik popudilo – „situace“. Věcně naprosto bezobsažný termín, který o této konkrétní situaci nevypovídá nic.
Zahraniční pozorovatelé spočítali, že od tohoto okamžiku Putin a jeho poskoci na zmíněné vládní poradě užili slova situace nejméně 19krát.
Z-blogeři
Režimní média na tento návod či spíše rozkaz zareagovala, jak se od nich očekávalo. Zprávy z Kurské oblasti zařazuje kamsi mezi informace o rostoucích cenách jablek a benzinu a dění na území, obsazené Ukrajinci, popisuje jako cosi zcela běžného a nějakou větší pozornost si vlastně nezasluhujícího.
Ukrajina v Kurské oblasti ovládá více než 1250 kilometrů čtverečních, řekl Zelenskyj
Číst článek
Tento mediální jev opravdu výstižně pojmenovává ruská politoložka působící na Západě Jekatěrina Šulmanová, která tomu říká prostě „rutinizace“.
Ale abychom se ještě jednou vrátili k tomu Orwellovi: ruský sociolog Alexandr Bikbov upozorňuje na to, že k podobnému newspeaku se ruští politici a novináři uchylují už od samého počátku – řečeno touto novořečí – zvláštní vojenské operace. Tak čemu se tu divit.
Paradoxně tak nejsolidnější informace o průběhu války začínají poskytovat takzvaní Z-blogeři, tedy velkorusko-vlastenecky smýšlející ruští občané, kteří na svých blozích jednoznačně fandí Putinově válce, ale zároveň odhalují její skutečný průběh.
Jsou to oni, kdož dnes jasně hlásí, co se skutečně děje v Kurské oblasti, a zároveň se podobně jako nebožtík Prigožin berou za to, aby za dosavadní nepříliš úspěšný průběh války byli pohnáni jeho skuteční viníci z ruského ministerstva obrany a z nejvyššího velení ruské armády. Inu, i Rusko může být zemí věru nečekaných možností.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Děti jako zachránci ekonomiky? To není vtip
Lída Rakušanová
Americké volby rozhodne volební účast v klíčových státech
Jiří Pehe
Írán, nebo Izrael? Kdo je Kremlu blíž?
Libor Dvořák
Trump a jeho Baby boomers, nebo Musk?
Tereza Zavadilová