Optimalizace tak není nic, na co by mohl být kdokoliv bůhví jak pyšný. Její podstatou je jet za každou cenu aspoň na hraně zákona – a k tomu předstírat, že se něco takového děje pro dobro všech a dotyční k tomu byli v podstatě donuceni zvláštními okolnostmi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: V rozpočtu zeje nová díra. A politici se už ani nesnaží předstírat, že je v pořádku

To, co nově předvádí čtyřkoaliční vláda kolem rozpočtu, má ovšem i k takto dost pružně pojaté definici optimalizace hodně daleko. Je vlastně neuvěřitelné, jak bohorovně přecházejí premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) fakt, že se v návrhu státních financí kdesi vytratilo na 50 miliard korun.

Jistě, vůči příjmům a výdajům, které se pohybují kolem dvou bilionů, jde vlastně o drobné. Stejně tak vůči vysokému schodku, který v posledních týdnech opět nabobtnal.

Potom se ale těžko věří tomu, že se vláda snaží dodržet alespoň to, o čem její členové kdysi přesvědčovali – tedy, jako členové opozice – a co pravidelně opakovali ve vládním prohlášení nebo při obhajobě konsolidačního balíčku.

Podstřelené výdaje?

Jinak by totiž nebylo možné, aby vláda nadhodnotila příjmy a výrazně – a dokonce protizákonně – podstřelila výdaje. A je jedno, jestli jde o emisní povolenky, solární dotace, důchody, windfall tax a další, na které kabinet důrazně upozornila Národni rozpočtová rada.

Opominutí několika desítek miliard by samo o sobě možná nebylo tak fatální. Tím skutečným průšvihem jsou kupící se omyly a pochybení, které jde vysvětlit jen dvojím způsobem.

Buď vláda v čele s resortním ministrem nemá tušení o stávající legislativě a o tom, co probíhá v ekonomice, případně jim je to naprosto lhostejné. Nebo zcela záměrně a účelově zastírají skutečnost – a tomu se také jinak říká lhaní.

Ani jedno ale neznamená nic dobrého, a to pro nikoho. Tedy ani pro voliče a obyvatele, ale ani pro vládu, která si tímto trikem evidentně snaží zachránit poslední naději na úspěch v nadcházejících volbách.

Okázalou ignoraci rozpočtových chyb navíc doprovázejí chyby legislativní. Záchrana příjmů rozpočtu zkrocením dohod o provedení práce se změnila v komedii v přímém přenosu.

Digitalizace stavebního řízení a obecně implementace nového stavebního zákona, se z dětského seriálu Pat a Mat změnilo v poněkud temnější sérii, které by nejlépe seděl název Kmotr. Každopádně tomu, že přechod do online podoby něco ušetří, zlevní či zjednoduší, už nevěří nikdo.

Neřešeného je nějak moc

Pak tu jsou mnohaleté resty, které zůstávají i nadále opomenuty. Začněme aspoň projednávanou důchodovou reformou, která se zadrhla kvůli změnám, a se kterou nesouhlasí ani všichni koaliční poslanci. Takže je otázka, jestli nakonec vůbec projde paramentem.

Změny ve zdravotnictví se projevují každoroční šarádou jménem úhradová vyhláška a stávkami zdravotníků.

Opomenout nejde ani mzdová vyjednávání, kde se nejvíc probírají platy politiků, zatímco stávkuji zaměstnanci soudů a ke stávce se chystají zdravotníci. Ve frontě jsou pak policisté, hasiči, nepedagogičtí zaměstnanci a další profese. S tím, že je část platových tarifů pod úrovní minimální mzdy, nedělá nikdo nic.

Co se týká nekonečného množství „pidoobcí“, které potřebují ještě větší počet zaměstnanců samosprávy, tak o tom mlčí nejen rozpočet, ale hlavně politici, příznačné s partou Starostů v čele.

A na závěr je tu samozřejmě tiché víno, nedotknutelná tradiční hodnota vlády, která přežila doposud naprosto všechny daňové i politické turbulence.

Tuzemská ekonomika neroste a na obzoru není nic, co by naznačovalo změnu. A tak jediné, co zbývá, je koupit si brambůrky a napjatě sledovat bouřlivé projednávání rozpočtu, který (naši) budoucnost dávno vzdal.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít