Jak Putin prodělal sociologickou plastiku
Než se pustíme do hlavního tématu dnešní úvahy, dlužím posluchačům a čtenářům informaci, jak to běží v Jekatěrinburgu. Tam pokračuje spor o to, zda na místě veřejného parku postavit pravoslavný chrám či nikoliv.
V končícím týdnu uvedlo několik aktivistů, kteří se zapojili do protestů proti výstavbě chrámu započaté bez jakýchkoli konzultací s obyvateli, že je kontaktovali zástupci represivních složek, přesněji kriminální policie, Rosgvardije a FSB. Pozoruhodné je, že ve dvou ze čtyř případů se aktivisté odmítli podrobit výzvě k výslechu.
Nyní o zázraku, který se stal ve věci oblíbenosti prezidenta Vladimira Putina. Agentura pro výzkum veřejného mínění VCIOM, která je stoprocentně vlastněna ruským státem, publikovala nedávno výsledky jednoho ze svých průzkumů, podle něhož úřad prezidenta jako ústavní instituci hodnotí kladně 65,8 procenta dotázaných, ale osobní popularita Vladimira Putina klesla na nejnižší bod za posledních třináct let a dělá jen 31,7 procenta.
Šéf agentury VCIOM Valerij Fjodorov se pak nechal slyšet, že nízká důvěra k Putinovi je spojena s tím, že ho lidé stále častěji vynechávají mezi politiky, kterým důvěřují. Řekl: „Za poslední tři roky není líp. I když krizi máme za sebou. Proto tkví hlavní problém v tom, že lidé nevidí ani nevěří, že zítra bude líp než dnes.“
Ruští diváci uvidí snímek o Eltonu Johnovi jinak. Bez drog a intimních scén mezi muži
Číst článek
Na Putina ani nevzpomněli
To se nahoře nelíbilo. Z Kremlu veřejně zazněl nespokojený hlas Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Tlumočil šéfovo zadání státním sociologům, že mají vysvětlit, jak je možné, že důvěra v něj prudce klesá, když zároveň vykazují růst volebních preferencí téže osoby, kdyby byly nyní prezidentské volby. „Jde o složitou analýzu, ale doufáme, že po nějakém čase se přece jen objeví,“ prohlásil mluvčí.
Jaký div, že vyhodnocení a vysvětlení situace v souladu s uloženým úkolem nepřišlo od sociologů VCIOMu po nějakém čase, ale hned. Agentura bleskově provedla nový průzkum a zásadně změnila metodiku pokládání otázek.
Dříve dostávali respondenti dotaz: „Komu v politice důvěřujete?“ Pak dodávali jména příslušných politiků sami, ale přitom páchali tu nepravost, že často si na Putina ani nevzpomněli. Nová metodika dotázaným pomohla a zajistila, aby se toto již nemohlo přihodit. Teď otázka zněla: „Důvěřujete Vladimiru Putinovi či nikoliv?“
Nový přístup přinesl nové, mnohem pozitivnější výsledky. Zatímco podle starých, zjevně nevlasteneckých metod důvěřovalo Putinovi jen 31,7 procenta respondentů, nyní se atmosféra ve společnosti pronikavě zlepšila a důvěru k prezidentovi pociťuje 72 procent dotázaných.
Zdá se, že VCIOM unikl tomu nejhoršímu. Jenže problém teď může mít jiná agentura, FOM, která ve stejnou dobu vydala vlastní průzkum a tam má Putin důvěru pouze 62 procent respondentů. Jak asi tamní sociologové vysvětlí Kremlu zaostávání o deset procent za státními kolegy, kteří již pochopili a napravili svou chybu, je zatím ve hvězdách.
Putin se ale po sociologické plastice musí cítit dobře.
Autor je komentátor Práva
Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku
Apolena Rychlíková
Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu
Libor Dvořák
O vládním hausnumerismu aneb nápadný nepůvab 93 procent
Petr Honzejk
O neplatičích, nocleženkách a nesystémové charitě
Kateřina Smejkalová