Divadlo ABC uvedlo hru o Jaroslavu Ježkovi. ‚Do teď o něm nic nebylo,‘ říká režisér Dočekal
Měl rád život, skvěle hrál na klavír a nebýt jeho, neměli bychom písničky jako Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda a spoustu dalších. Jaroslav Ježek se znovu vrací do Osvobozeného divadla. Hru ze života jednoho z největších skladatelů moderní české hudby připravilo pražské Divadlo ABC. Režisér Michal Dočekal do titulní role Ježka obsadil Radka Melšu, text napsala dramaturgyně Simona Petrů.
Radek Melša notuje jednu z mnoha Ježkových písní. Sedí u toho v někdejší šatně Osvobozeného divadla, kde stále stojí sametem potažené křeslo Jana Wericha.
„Začal jsem okamžitě studovat různé knížky, začal jsem více hrát na piano, bral jsem lekce dirigování,“ popisuje Melša, jak se připravoval na roli.
Ta je podle něj komplexní v tom, kolik věcí Jaroslav Ježek zvládal. „Nechtěl jsem tam jenom mávat taktovkou a práskat do klapek,“ vysvětluje.
Jaroslav Ježek pocházel z Pražského Žižkova, z rodiny krejčovského živnostníka. Od dětství se musel vyrovnávat se zdravotním omezením, šedým zákalem. Proto navštěvoval Hradčanskou školu pro nevidomé. Inscenaci doprovází právě orchestr Pražské konzervatoře Jaroslava Ježka.
Dejvické divadlo představí tragikomedii Nitero. Autorem je Myšička, který se objeví i v hlavní roli
Číst článek
„Jeho osud byl velmi pohnutý. Měl nemocné ledviny, moc neslyšel a téměř neviděl. Přesto ale neztrácel životní optimismus a chuť žít. To je myslím hlavní poselství Jaroslava Ježka, protože má ve svých melodiích tolik života,“ myslí si Melša.
Mimo živého orchestru a herce Radka Melši je na scéně také Jiří Voskovec Aleše Bílíka a Jan Werich Tomáše Havlínka.
„Jsme v Osvobozeném divadle. Tady zazněly nejslavnější písně Jaroslava Ježka,“ říká režisér Michal Dočekal.
„Nemáme o něm ale žádný film nebo divadelní představení. Řadu věcí víme z perspektivy Voskovce a Wericha a to jsme chtěli napravit,“ pokračuje Dočekal. Novinka Divadla ABC se zaměřuje na poslední roky života českého hudebního velikána.
Divadlo ABC připravilo inscenaci hlavně o posledních letech Ježkova života, po tom, co emigroval do Spojených států. „Věnujeme se období od roku 1938, kdy měli zakázanou poslední premiéru a pak éře ve Spojených státech, která ale vůbec nebyla srovnatelná s tím, co zažívali tady,“ uzavírá Dočekal.