Lva častěji berou filmy o válce a s Markem Danielem. Nedaří se detektivkám a filmům s Markem Vašutem
Kdo je podepsaný pod nejvíce vítěznými snímky? Kde se nejvíc lišil vkus akademie a uživatelů ČSFD? A ve které jediné profesní kategorii převládají ženy? Dosud neznámé rekordy Českých lvů.
Ceny České filmové a televizní akademie Český lev už jsou starší, než jak starý byl moderátor prvního slavnostního večera Roman Holý. Tomu bylo v roce 1994 osmadvacet. Televize před 30 lety nevysílala akci živě, ale ze záznamu, hlavních („statutárních“) kategorií bylo pouze 10 proti letošním 19 a akademie nezveřejnila jména nominovaných, jenom vítězů.
Před sobotním 31. ročníkem Českých lvů se nabízí příležitost k bilanci. Jaké dosud neobjevené rekordy se ukrývají v datech? Čím se liší nejlepší filmy od běžné produkce? A jak si vedou ženy?
Rekordman v titulcích
Jednou větou si odbudeme nejnudnější, protože už mnohokrát publikované statistiky: nejvíce Lvů získal z filmů Masaryk (12), ze všech lidí střihač Jiří Brožek (9), z herců Ivan Trojan (6) a z hereček Anna Geislerová (5).
Nejvíc nominací na České lvy má drama o útěku bratrů Mašínů. Akademici vyzdvihli i seriál Volha
Číst článek
Nejvíckrát se ale mohl radovat Jiří Koštýř, vedoucí produkce za Českou televizi. Českého lva za nejlepší film získalo 14 snímků, na kterých se podílel. Cinklo to tedy skoro v polovině všech ročníků. Prvním byl Návrat idiota (1999), posledním Zátopek (2021).
O tomto prvenství dosud nevěděl ani samotný Koštýř – vyplynulo až ze spojení dat o cenách a nominacích s daty o tvůrčích týmech.
„Je namístě nepatrně vysvětlit, že já jsem jeden z několika produkčních, kteří se v závěrečných filmových titulcích mihnou,“ podotýká. „Vnímavý divák si určitě všimne, že jména těch nejdůležitějších se většinou objevují hlavně v úvodních titulcích, což se týká i vedoucích produkce a výkonných producentů. My ostatní plujeme v závěrečném rolu a zastupujeme buď nějakou výrobní sekci, jakou jsou například triková studia nebo zvuková, nebo jsme v týmu koprodukčních společností. Konkrétně naše produkce zajišťuje pro film výrobní kapacity České televize,“ osvětluje svoji roli při vzniku úspěšných děl.
„Tak třeba příště“ si naopak mohla nejvíckrát povědět maskérka Jana Bílková. Nominovaná byla devětkrát, Lva zatím nedostala ani jednoho, byť se to letos může změnit díky spolunominaci za práci na seriálu Volha.
„Vnímám to jako úspěch,“ říká o své bilanci. „Asi polovina mých nominovaných snímků jsou ze současnosti, tudíž se nehonosí složitými dobovými účesy, velkým líčením či vousovými doplňky, a přesto zaujaly hodnotící akademiky jednoduchostí a přesným vystižením charakteru daných postav,“ vysvětluje Bílková a jako příklad uvádí film Chyby.
Jako úspěch se těchto devět nominací jeví i z pohledu čísel: tolika se jich dočkalo pouhých 18 dalších lidí. Zároveň patří Bílková i na přední příčky pomyslného žebříčku „produktivity“: v nominaci na Lva proměnila 40 procent svých zakázek.
Neherecký koncert
Ve kterém filmu můžeme vidět nejvíc držitelů a držitelek Českého lva? V Mazaném Filipovi z roku 2003 jich účinkuje hned 15. Má to však háček: sedm z toho jsou drobné herecké úlohy lidí oceněných za něco jiného než za herectví. Je to například Milan Šteindler (Lev za režii) nebo Aleš Najbrt (nestatutární cena za nejlepší filmový plakát).
Pokud půjdeme pouze po lidech oceněných Lvy v kategoriích nejlepších herců a hereček, 11 jich najdeme v pohádce Anděl Páně 2, v Havlově Odcházení a také ve sci-fi komedii Velká filmová loupež z roku 1986. (Lva samozřejmě všichni získali až později.)
V rekordních šesti nejlepších filmech hrál Marek Daniel. Vedle tohoto absolutního počtu vede s Jaroslavou Pokornou i žebříček relativní obsazovanosti do oceněných filmů: třetina jejich rolí skončila cenou za nejlepší film. (Srovnávali jsme takto pouze herce a herečky, kteří od roku 1993 účinkovali alespoň v deseti filmech, abychom odfiltrovali náhodně úspěšný komparz.)
Nejobsazovanějším hercem v éře Českých lvů, který není uvedený v distribučních materiálech žádného z filmů alespoň nominovaných na lva za ten nejlepší, je Marek Vašut. Zde je však nutné zdůraznit, že ačkoliv data o samotných cenách Český lev máme čerstvá, informace o obsazení bereme z databáze Filmový přehled, kde poslední dva až tři ročníky produkce chybí.
Jak jsme počítali
Datový tým Českého rozhlasu pracoval s dvěma sadami dat. Ta o českých lvech pocházejí z webu ČFTA a jsou aktuální. Ta o lidech pracujících na jednotlivých filmech jsou čerstvě oscrapovaná z Filmového přehledu. Tuto databázi spravuje Národní filmový archiv a v zájmu úplnosti a správnosti má za filmovou produkcí zhruba 2 až 3 roky zpoždění. Chybí v ní zatím například poslední dva oceněné filmy Zátopek a Il Boemo. (Informaci o tom, že Jiří Koštýř pracoval i na Zátopkovi coby 14. „svém“ oceněném filmu, jsme jako jedinou doplnili ručně.)
Shody jmen by v analýze paseku dělat neměly: předchází jim přiřazení unikátních číselných identifikátorů jednotlivým osobnostem a lidská kontrola při spojování obou databází.
Sešity s výpočty i pročištěná data si můžete stáhnout z githubu datového týmu.
Komedie vítězí smutné, ale ne hořké
Tím se dostáváme k otázce, co snímky ověnčené Lvem pro nejlepší celovečerní film odlišuje od zbytku hrané celovečerní produkce.
Nejméně často najdou akademici a akademičky dostatečnou kvalitu v žánru kriminálních filmů. Detektivka má šanci na Lva ani ne 1:50. Nedaří se ani pohádkám, thrillerům nebo „hořkým komediím“. Je-li však film v databázi Filmového přehledu označen jako „smutná komedie“, šanci má naopak ze všech žánrů největší, víc než 1:5. Nejde o náhodný šum, neboť jsme takto srovnávali pouze 12 nejčastějších žánrových nálepek. Druhé nejúspěšnější jsou snímky životopisné, třetí dramata.
Nahlédneme-li do detailních popisů dějů v databázi Filmového přehledu, relativně nejčastěji se v nich u vítězných filmů objevují slova „Žid“, „zabitý“, „rozhlas“ či „okupace“, která poukazují na historickou tematiku. Naopak děje neoceněných filmů se vyznačují klíčovými slovy jako „potkat“, „firma“, „trávit“ nebo „společně“, což může napovědět, že jde o neambiciózní vztahové filmy ze současnosti.
Oceňuje akademie spíš artové filmy pro náročné diváctvo, anebo kvalitní masovou produkci? Pohled na ČSFD napovídá, že oboje. Rozptyl počtů diváckých hodnocení se pohybuje od 3313 u loňského vítěze Il Boemo po 62 628, tedy skoro dvacetkrát víc, u Kolji.
Ten má i nejlepší divácké hodnocení, 86 procent, kdežto film Všechno bude (Český lev za rok 2018) dostal jen 59 procent. Mezi póly známý-neznámý i vděčný-nevděčný zde existuje plynulý přechod. Zkrátka: někdy to padne na masový hit, jindy na dílo pro náročné, často pak někam mezi.
Nejlepší celovečerní hrané filmy
Šakalí léta (1993), Díky za každé nové ráno (1994), Zahrada (1995), Kolja (1996), Knoflíkáři (1997), Je třeba zabít Sekala (1998), Návrat idiota (1999), Musíme si pomáhat (2000), Otesánek (2001), Rok ďábla (2002), Nuda v Brně (2003), Horem Pádem (2004), Štěstí (2005), Obsluhoval jsem anglického krále (2006), Tajnosti (2007), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Pouta (2010), Poupata (2011), Ve stínu (2012), Hořící keř (2013), Cesta ven (2014), Kobry a Užovky (2015), Masaryk (2016), Bába z ledu (2017), Všechno bude (2018), Nabarvené ptáče (2019), Šarlatán (2020), Zátopek (2021), Il Boemo (2022)
Lvíčata a lvice
Už víme, jaké filmy dostávají Lvy, jací je dostávají lidé? Opět začněme tou nejprostší statistikou: nejmladšímu držiteli, dětskému herci Andreji Chalimonovi v roli Kolji, bylo v den předávání sedm let a dva měsíce. Když Otakar Vávra obdržel Lva za dlouholetý přínos českému filmu, měl už po 91. narozeninách.
Kdy z filmů zmizeli milenci a kdy vrazi? Datové putování po 125 letech české kinematografie
Číst článek
Nepřekvapivě má právě „zásluhová“ kategorie nejvyšší průměrný věk, 76 let. Po ní je s odstupem cena za mimořádný počin v oblasti audiovize (59 let) a za nejlepší masky (56 let). Nejmladší vítězové, v průměru lehce pod třicítkou, bývají v kategoriích nejlepšího krátkého filmu, následně ceny pro nejlepší dokument a nejlepší zvuk. V žádné kategorii se nijak dramaticky neliší věky nominovaných a oceněných. Nestává se tedy, že by například akademie „pro jistotu“ udělovala ceny tvůrcům na sklonku života.
U průměrných věků pracujeme ve většině kategorií s jistou mírou neurčitosti, protože ne všichni tvůrci a tvůrkyně mají na Filmovém přehledu uvedené datum narození. Snáze a spolehlivěji zjistitelné je to, jakého jsou pohlaví. Jak si v nejsledovanějších českých filmových cenách vedou ženy?
Rozruch letos způsobila nominace Anny Smoroňové za nejlepší kameru (šlo o film Němá tajemství). Jde totiž o vůbec první nominaci ženy-kameramanky. A letošní nominace Michaely Patríkové za nejlepší zvuk (k filmu Přišla v noci) je pak teprve třetí nominací ženy-zvukařky.
Jak se dostat k filmu? Lépe je být z Prahy a mužem. Herečky se začínají vytrácet ve 27 letech, herci až ve 40
Číst článek
Kameramanek pracuje v českém filmovém průmyslu tak málo, že z takto skromných dat nelze vyvodit prakticky nic o jejich šancích dostat se na špičku, tedy mezi nominované. Sama Smoroňová nicméně v rozhovoru pro podcast Vlna popisuje, že to ženy za kamerou nemají snadné.
„Myslím si, že moje nominace je velkým krokem vpřed při bourání genderových předsudků ve filmovém průmyslu, hlavně v kameramanském odvětví, kde je hrozně málo žen,“ říká.
Přispívat k tomu podle ní může nedostatek ženských vzorů pro mladé kameramanky, ale také sexuální obtěžování nebo urážlivé komentáře od kolegů. „Měla jsem období, kdy jsem se styděla za to, že jsem žena. Když jsem byla na place, dostávala jsem hrozně divné otázky: ta kamera je tak těžká, jak to zvládáš?“
Jediná neherecká kategorie, ve které ženy mezi oceněnými převládají, jsou kostýmy. A to dokonce větší měrou, než v jaké je najdeme v titulcích celovečerních hraných filmů.
Celkový podíl žen nominovaných v nehereckých kategoriích se poslední roky pohybuje okolo 28 procent. A například ještě v roce 2006 byli v nominacích na statutární ceny pouze muži.