Veletržní palác nebo zámek v Uherčicích. Vláda schválila investiční program pro kulturní stavby
Vláda v pondělí schválila financování 17 projektů rekonstrukcí a novostaveb sídel veřejných kulturních institucí v příštích devíti letech. Celkem osm miliard korun má jít například na opravy Veletržního paláce či Nové scény v Praze. O schválení nového programu informoval na twitteru ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).
„Vláda ČR právě schválila 17 projektů v rámci programu 'Péče o národní kulturní dědictví I.' V celkové finanční bilanci 7,873 mld. Kč. Jde o národní dotační program na období 2019-2028,“ napsal Staněk.
Pivovarští bednáři z Plzně se mohou ucházet o zápis do UNESCO. Dříve jich bylo až 150, nyní jen osm
Číst článek
Příslušné instituce by peníze z programu měly čerpat v letech 2019 až 2028. Program Péče o národní kulturní dědictví I. navazuje na předchozí podobný projekt, jmenovitě počítá s podporou sedmi národních kulturních institucí a celkovou sumou 7,8 miliardy korun.
Dvě a půl miliardy pro NPÚ
S nejvyšší sumou, s téměř 2,5 miliardy korun se v něm počítá pro Národní památkový ústav, 1,7 miliardy by mělo čerpat Národní technické muzeum. Částky mezi půl miliardou a miliardou korun jsou pak určeny pro Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerii, Muzeum umění Olomouc a Národní filmový archiv.
„Z nejvýznamnějších (projektů) bych zmínil památkovou obnovu objektu Invalidovny, dále realizaci projektu muzea umění, takzvané SEFO, nebo vybudování objektu muzea železnice a retro techniky na Masarykově nádraží v Praze. Ten projekt je celorepublikový, není soustředěn jen na určité lokality, takže mezi ty další projekty bych zařadil obnovu zámeckého areálu v Uherčicích," uvedl během tiskové konference ministr.
Dále také zmínil plánovanou rekonstrukci částí kláštera Plasy či obnovu panského dvora v Ratibořicích.
Od roku 2006 fungoval Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se hradila třeba rekonstrukce historické budovy Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea, Státní opery či revitalizace Klementina.
Původně měl program s desetimiliardovým rozpočtem platit do roku 2014, několikrát se prodlužoval. Jeho čerpání se léta zpožďovalo, politici v něm také dělali změny, neboť původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli.