S kokosovými skořápkami děláme kopyta koní, na odpadní rouru dravé zvíře, směje se rozhlasový ruchař
Umí vyrobit zvuk vlnobití nebo třeba jedoucího kočáru s koňmi. Práce zvukového designéra nebo ruchaře je při natáčení rozhlasových her a pohádek nezbytná. Chcete se dozvědět více? Historická budova Českého rozhlasu v Karlíně, odkud vysílá Rádio Praha a Český rozhlas Střední Čechy, se v sobotu a neděli otvírá veřejnosti.
„Toto je studio, kde připravujeme všechny podkresy a sbíráme si materiál, co budeme potřebovat. Je to takový sklad všech možných i nemožných věcí,“ směje se u vchodu do zvukové laboratoře ruchař Petr Šplíchal a bere do ruky kokosové skořápky.
Jak vznikají rozhlasové hry a co všechno dělá ruchař? Poslechněte si v reportáži Sabiny Vosecké
„Tak tím děláme třeba kopyta koní. Můžeme si předvést, kůň je takový mimochodník, je potřeba tam chytit rytmus,“ demonstruje Šplíchal zvuk cválajícího koně.
Mezi rekvizitami nechybí svazek klíčů, kovový řetěz, plechová vana na vodu, klika od dveří nebo odpadní roura. „Je to takzvaný husí krk, to používají elektrikáři. No a my na to můžeme udělat dravé zvíře v pralese,“ vysvětluje.
Královskou disciplínou ruchařů je pak rozhlasová hra živě, při té mívá Šplíchal i po letech trému. „Ona je i zdravá, protože člověk se pak víc soustředí. Týden předtím už jsou zkoušky i s herci a s orchestrem,“ přibližuje.
Při živých rozhlasových hrách pracuje ve dvojici se svým kolegou. Všechno musí být přesné a zvukově věrohodné. K práci už dnes ruchaři používají především digitální banku zvuků, pokud nějaký chybí, jednoduše si ho vyrobí sami.
Jak zní ono dravé zvíře pomocí odpadní roury? Poslechněte si reportáž plnou zvuků výše. Chcete se do činoherního studia podívat? Den otevřených dveří se koná v sobotu 17. května a neděli 18. května.
