V Rudolfinu začala nová výstava s názvem Mutující médium. Tentokrát není tak megalomanská jako předchozí Decadence Now!. Komornější Mutující médium ukazuje na vývoj a použitelnost fotografického média v umění posledních dvaceti let a představuje tak poprvé průřez uměním, které fotku používá nebo se jí nějak věnuje.

9:25 15. února 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hned na začátku je nutné říci, že výstava Mutující médium není fotografickou výstavou, je to výstava o fotografii, na kterou Pavel Vančát, kurátor, nahlíží z pohledu výtvarného umění. Z vnějšího úhlu, kterým si drží odstup od samotné fotky. Její využití ale vnímá velmi široce, přesně tak, jak se samotné médium uplatňuje a vyvíjí v rámci celého výtvarného umění za posledních 20 let.

Výstava je rozdělena do pěti sekcí podle místností galerie s názvy Piktoralisté, Stratégové, Manipulátoři, Nefotografové a Po fotografii. Názvy s krátkými vysvětlivkami rozdělují celek na menší části, ale i bez rozdělení výstava obsahově funguje. Jednotlivé kapitoly se prolínají a navazují na sebe, takže třídění není pro výstavu až tak zásadní. Vančát vše vymyslel a poskládal tak, aby celá instalace ilustrovala vývoj fotografie coby média.
Poslechněte si krátký rozhovor s kurátorem Pavlem Vančátem uvnitř reportáže.

Mezi autory, kteří zde vystavují, patří Jiří Thýn, jehož růži můžete vidět na pozvánce, Milena Dopitová, Lukáš Jasanský a Martin Polák, Markéta Othová či Alena Kotzmannová.
Je tu ale i Zbyněk Baladrán se svým Diagramem. Jeho práce je opatřena popiskem „z archivu Williho Najvara 1969–1989“. Baladrán si totiž dal před několika lety inzerát o výkupu starých fotografických archivů, ozval se již zmíněný Najvar, jehož soukromé amatérské fotografie vyvolané v určitých sériích využil Zbyněk Baladrán ve své instalaci, která je mimořádně vydařená.

Dalším z autorů je i mladý výtvarník Daniel Pitín, který fotografii využívá jakou součást koláže s automatickým textem.
Skvělým příkladem, jak se dá pomocí moderní techniky pracovat s fotografií, je video Davida Možného. Jeho video je složeno z obrovského množství jednotlivých fotek, propojených počítačovou animací, přivádějící diváka do panelákového sídliště.

Výstavu považuji za velmi vydařenou, čistou a ve své podstatě komorní, i přes to, že je instalovaná v prostorech velkolepého Rudolfina. Jediné, co bych jí vytkla, je objekt Jiřího Černického Photoflash. To, co má s fotografií společného, je kromě názvu asi jen bizarní atrapa na oko, u níž se návštěvník rád nechá vyfotit.

Barbora Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít