Platnost Kjótského protokolu, ve kterém se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů, vyprší v roce 2012. O jeho nástupci se bude jednat v jihoafrickém Durbanu, kde začíná dvoutýdenní 17. konference o změnách klimatu.

15:35 28. listopadu 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Evropská unie se chce zasadit o to, aby se v Durbanu všechny velké průmyslové státy přinejmenším shodly na plánu, jak přijmout nástupce Kjótského protokolu.

Ředitel odboru změny klimatu z ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický si myslí, že očekávání ohledně přijetí dalšího období kjótského protokolu jsou veliká, a prý tak existuje reálná šance, že se najde nové kontrolní období a Kjótský protokol bude dále fungovat.

Složitější situace prý panuje ohledně nové globální dohody a vyjednávání o ní. Evropská unie ale věří, že se dohodne jasný mandát a nová globální dohoda by mohla být v roce 2015. Právě EU a země, které trpí zhoršováním klimatu nejvíce, apelují na to, aby finální dohoda byla nejpozději v roce 2015.

„Klíčové je to, že už v podstatě nikdo, ani Čína, ani USA, nezpochybňuje to, že nová globální dohoda musí vzniknout, aby se tedy mohla omezit produkce emisí skleníkových plynů. Otázka je právě, kdy by ta nová dohoda měla být domluvena a kdy by měla začít platit,“ řekl ve Světě o desáté Zámyslický.

Největší znečišťovatelé, tedy právě Čína a USA, totiž chtějí další dohodu odsunout až na rok 2015. K nim se pomalu přiklání i další rostoucí ekonomiky, jako je Brazílie a Indie. Limity jim komplikují ekonomický rozvoj.

Výhrady rostoucích ekonomik by měl zmírnit zvláštní Fond zeleného klimatu, ze kterého by mohly čerpat peníze na ekologické reformy. Fond je výsledkem mnohaletých jednání. Do roku 2020 by v něm měly být stovky miliard dolarů. Spojené státy ale na poslední chvíli odmítají dohodu podepsat. Chtějí například vyjasnit kdo a kolik bude do fondu přispívat. Osud fondu je tak nejistý. Jeho vytvoření přesto bude patřit mezi priority summitu v Durbanu.

Prezident Spojených států Barack Obama jako kandidát do úřadu podporoval kjótskou dohodu radikálně, jeho plány ale zhatil Kongres a ekonomická krize.

„Sliboval, že USA za jeho administrativy sníží karbonové emise minimálně o 17 procent. Plány velice brzo narazily v Kongresu, kde potom byly poraženy v roce 2010. Výsledkem je, že emise zatím klesly jenom o 6 procent, ne o těch slibovaných 17 nebo 20," vysvětlil postoj USA ve Světě o třetí na Rádiu Česko profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity Igor Lukeš.

Dodal, že ekonomika v USA je v útlumu, a Spojené státy navíc dále - přestože Obama je v Bílém domě - zůstávají mimo kjótský rámec. V Durbanu tak prý bude Obama trvat na tom, že změna musí přijít ze strany Číny, Indie, Brazílie a Jižní Afriky.

Nová dohoda je nutná

Minulý týden přišla Světová meteorologická organizace s tím, že koncentrace oxidu uhličitého dosahuje nejvyšších hodnot od začátku průmyslové revoluce z konce 18. století. Podle Pavla Zámyslického je ale přesto nová dohoda o ochraně klimatu nutná, pokud nemá úroveň emisí narůstat.

„Obávám se, že bez této dohody budeme zaznamenávat pouze nová a nová rekordní čísla z hlediska globální koncentrace skleníkových plynů, a nijak výrazně se neposuneme,“ uvedl Zámyslický.

Pokud se politici na novém dokumentu o ochraně klimatu nedohodnou, nebude to podle některých znamenat nic. Konference se ale schází jen krátce poté, co vědci naměřili rekordní hodnoty skleníkových plynů v atmosféře. Vypadá to tedy, že se nepodaří oteplování zpomalit podle plánu. Do konce století by tak teplota mohla vzrůst o 3 až 6 stupňů. To znamená například další tání ledovců.

Evropa může přijít o řadu zdrojů pitné vody, a pod vodou zmizí mnoho obydlených oblastí. V nejhorší situaci jsou ostrůvky v Tichém oceánu, které mají maximální výšku jen několik metrů nad hladinou moře. Globální oteplování by je tak mohlo úplně vymazat z mapy.

Stejně ohrožená je ale i řada hustě osídlených přímořských oblastí například v Bangladéši nebo Thajsku. V těchto oblastech bydlí stvoky milionů lidí.

Zvětšit mapu

Helena Berková, Ondřej Bouda, Karolína Koubová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít