První český kosmonaut Vladimír Remek nastupuje na post velvyslance v Moskvě
Česko má ode dneška nového velvyslance v Rusku. Funkce se ujal bývalý kosmonaut a komunistický europoslanec Vladimír Remek. Pověřovací listiny prezidentu Vladimiru Putinovi předal krátce před jedenáctou hodinou v Kremlu. Česká republika neměla v Rusku nejvyšší diplomatické zastoupení od konce roku 2012, kdy na ambasádě skončil Petr Kolář.
„Milí spoluobčané, soudružky a soudruzi, poprvé v historii může k vám promluvit z vesmíru občan Československé socialistické republiky,“ pozdravil Vladimír Remek své spoluobčany, když jako vůbec první zástupce jiné země než Sovětského svazu nebo Spojených států vynesl do vesmíru československou vlajku.
Z kosmodromu Bajkonur v dnešním Kazachstánu odstartoval tento kapitán československého letectva 2. března 1978 v rámci mise Interkosmos. Na sovětské orbitální stanici Saljut 6 pak strávil téměř osm dní.
„Fakt, že byl Remek kosmonautem, je samozřejmě něco, co má v Rusku prestiž a co otevírá dveře. Ale nedá se tvrdit, že je to v ruských poměrech celebrita a že by ho znal každý běžný Rus. Přeci jen Rusko mělo asi kolem stovky kosmonautů. Jejich jména si už dneska nikdo nedokáže pamatovat, kromě nejznámějších,“ říká vedoucí ruské redakce Českého rozhlasu-Radia Praha Libor Kukal.
„V diplomatických kruzích možná ano, protože když byl poslancem Evropského parlamentu tak fakt, že je to jeden z mála evropských kosmonautů, přinášel určitou pozornost. Navíc v poslaneckých materiálech o něm vždycky mluvili jako o prvním evropském kosmonautovi. Určitou pozornost to vzbuzuje,“ domnívá se Kukal.
Vladimír Remek (65) je novým velvyslancem ČR v Rusku. Bývalý vojenský letec se v roce 1978 stal prvním člověkem ve vesmíru pocházejícím z jiné země než z USA či SSSR. Na palubě lodi Sojuz 28 strávil s Alexejem Gubarevem téměř osm dní. Po návratu sloužil ve vojenském letectvu, později byl obchodním zástupcem a obchodním radou na velvyslanectví v Moskvě. V letech 2004–2013 byl europoslancem za KSČM.
Po návratu na Zemi i do vlasti pracoval jako výzkumník, působil také ve veřejných institucích, jako byla Světová rada míru. Východní spolupráci prohluboval i po pádu komunistického režimu, kdy stál v čele Česko-ruské společnosti.
V podobných aktivitách pokračoval i poté, co se před deseti lety stal jako nestraník komunistickým europoslancem. „Celou dobu, co jsem v Evropském parlamentu, pracuji v delegaci pro spolupráci Evropského parlamentu a ruské Státní dumy,“ řekl Remek.
O Vladimíru Remkovi mluvil ve vysílání Radiožurnálu vedoucí ruské redakce Českého rozhlasu-Radia Praha Libor Kukal
Když se loni stal českým prezidentem Miloš Zeman, navrhl Remka jako možného kandidáta na budoucího velvyslance v Moskvě. Jako jeden z důvodů uvedl trvalé kontakty tohoto bývalého kosmonauta v Rusku.
„Znám to Rusko nikoli z vrchních poschodí moskevských hotelů, já jsem se pohyboval dlouhá léta mezi normálními lidmi ve výrobních závodech,“ vysvětloval Remek.
„České firmy si jeho působení jako zástupce českých firem v Moskvě chválily, i teď od něho poměrně hodně očekávají. V každém případě má v tomto směru velkou praxi. Působil tam i jako zástupce konkrétní soukromé firmy a poté jako obchodní rada při velvyslanectví. Má tedy zkušenosti z několika funkcí. Na poli ekonomické diplomacie je skutečně zkušený,“ říká Kukal.
Podle kritiků by právě Remkovy příliš těsné vazby na Rusko mohly pro českou diplomacii znamenat problém.
