V Královéhradeckém kraji chybí podpora domácího vzdělávání žáků druhého stupně
V České republice je podle Národního ústavu vzdělávání jen šest škol, které jsou oficiálně zapojené do testování kvality domácí výuky u žáků druhého stupně. Ani jedna z nich není v Královéhradeckém kraji, děti tak často musí na půlroční kontrolní zkoušky dojíždět do vzdálených měst.
Aby mohla Petra Hůlová z Jaroměře učit svého 12letého syna doma, musela ho přihlásit do Základní školy v Březové na jihovýchodní Moravě.
S domácí výukou začali v polovině školního roku, kdy chodil chlapec do páté třídy. Teď v září začínají probírat učení pro šesťáky.
„Nezvládal tempo ostatních žáků, protože má dyslexii a dysgrafii a projevilo se to zdravotními potížemi, takže i po dohodě s paní doktorkou jsme si říkali, že by pro něj možná bylo vhodnější zmírnit tempo a zkusit domácí vzdělávání,“ vysvětluje Petra Hůlová.
V Královéhradeckém kraji chybí základní školy zkoušející žáky druhého stupně, kteří se vzdělávají doma
Vždycky přitom říkala, že by své děti doma učit nechtěla. Měla z toho obavy i respekt. Teď si domácí výuku chválí. Chlapec podle ní začal být mnohem samostatnější.
„Většinou je to tak, že si zvolíme nějaký předmět nebo dva na určitý den. A záleží i na něm, kdy vstane, protože ví, co už má na ten den za úkol, co má udělat. Pak sedne k počítači nebo k sešitům, ke knížkám a učí se sám. A končí, když má hotovo,“ přibližuje Petra Hůlová.
Teoreticky mohou rodiče žáků prvního stupně požádat o domácí vzdělávání na každé základní škole, ne všechny instituce s ním ale mají zkušenosti.
„Ne každý ředitel má třeba kapacitu se domácímu vzdělávání věnovat, a proto se často stává, že rodiče, kteří chtějí doma vzdělávat, se sdružují do určitých škol, které se této problematice věnují,“ říká asistentka domácího vzdělávání Stanislava Kratochvílová.
Zhruba 400 žáků
Se vzděláváním dětí na druhém stupni je to složitější. Zákon bere domácí výuku žáků 6. až 9. třídy jako experiment. V Česku je jen šest škol, které jsou ochotné tyto děti jednou za půl roku přezkoušet a nabídnout rodičům pomoc.
„Ta škola je postavená na tom, že je tam počítačové zázemí a máme k dispozici spoustu výukových materiálů,“ vysvětluje Petra Hůlová. Rodičům to šetří čas.
„Vy v tu chvíli zcela přebíráte zodpovědnost za vzdělávání dítěte, tudíž ne každý rodič samozřejmě může toto unést,“ upozorňuje Simona Kratochvílová, která sama učí své tři děti doma.
Asociace domácího vzdělávání nemá přesné statistiky, kolik dětí se vzdělává doma. Na základě kontaktů s rodinami ale ví, že jde zhruba o 400 žáků druhého stupně. Těch mladších se doma učí víc než tisíc.
