Kluci co ještě hrají, jsou výjimeční, říká vítěz z Nagana Robert Reichel

Je to přesně 17 let od okamžiku, kdy čeští hokejoví fandové zažili asi nejhezčí okamžiky vůbec. A totéž se dá tvrdit i o hráčích, kteří 22. února 1998 v japonském Naganu porazili ve finále olympijského turnaje Rusko 1:0 a na krk si pověsili zlaté medaile.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Trenér litvínovských hokejistů Robert Reichel má důvod k úsměvu. Jeho týmu se daří.

Trenér litvínovských hokejistů Robert Reichel má důvod k úsměvu. Jeho týmu se daří. | Foto: David Kalvas | Zdroj: Český rozhlas

Na možná největším úspěchu českého sportu vůbec se velkou měrou podílel i střední útočník Robert Reichel.

„Přiznám se, že kdybyste mi na to neupozornil, tak jsem si ani neuvědomil, že je dneska nějaké výročí,“ usmíval se bývalý útočník Litvínova.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podařilo se nám vyhrát první turnaj, na kterém byli všichni hráči. O to je vítězství cennější,“ vzpomíná na triumf v Naganu Robert Reichel

„Je to hodně dávno a pro český hokej asi největší úspěch. Bude to patřit do historie, i když mi tady už nebudeme. Udělali jsme něco pro tuhle republiku. Podařilo se nám vyhrát první turnaj, na kterém byli všichni hráči. O to je vítězství cennější,“ vzpomíná Robert Reichel.

Kariéru ukončil před pěti lety, ale někteří jeho spoluhráči se stále prohání mezi mantinely. I v české nejvyšší soutěži v dresu Litvínova sleduje tehdejší parťáky Jiřího Šlégra a Martina Ručinského.

„To jsou výjimeční hráči. Udržují se, ví, co potřebují a hlavně mají něco, co mladým dneska chybí a to je hlava. Vědět, kdy přihrát, kam si najet, prostě to hokejové myšlení. Neví, jestli se takoví hokejisté ještě narodí,“ chválí Reichel své bývalé spoluhráče.

„Ale tělo už bolí. Smekám klobouk před Martinem, jak to zvládá, v jaké fazoně hraje,“ usmívá se právě Jiří Šlégr.

Před 17 lety triumfovali hokejisté v Naganu. Ručinský je v týmu i dnes

Číst článek

„Doufám, že mu to vydrží co nejdéle. Já jsem na tom jinak zdravotně, takže nehraju tolik zápasů. Ale jsem rád, že jsem v mužstvu, který hraje velice pěkně, a uvidíme, co nám přinesou boje v play-off,“ těší se na vrchol letošní sezony Šlégr, který si na Nagano také rád vzpomene.

„Sedmnáct let je dlouhá doba. Vzpomenu si na to, když to vždycky vidím v televizi. Když se to připomíná, tak si to hned vybavím. Bylo to úžasný, stmelilo to celý národ a všichni jsme si prožili krásný chvíle. Ale už je to za námi, ale přeju si, abychom se brzy radovali z další olympiády,“ dodává Jiří Šlégr.

Tomáš Lörincz, Vojtěch Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme