Basketbalista Welsch nadále sní o olympiádě. Hlavně nepodlehnout emocím a tlaku, varuje
Od roku 1980 chybí český mužský basketbal na olympijských hrách a zástupci mnoha hráčských generací tak už marně o tento sen bojovali. Vzdát se ho do poslední chvíle nechce ani muž, který měl v plánu reprezentační kariéru ukončit už loni a nyní jako kapitán vede český tým do startující olympijské kvalifikace – nestárnoucí Jiří Welsch.
Hned po závěrečném pokřiku po tréninku už se Jiří Welsch vesele špičkoval s o jedenáct let mladším Tomášem Satoranským.
Na olympijský kvalifikační turnaj dorazil šestatřicetiletý veterán vyloženě v dobré náladě.
Satoranský má v boji o Rio přinášet herní myšlenku a hlavně body. Welsch je v českém týmu ze zcela jiného důvodu – kvůli zkušenostem.
Jiří Welsch je v basketbalové reprezentaci především kvůli zkušenostem. Dobře ví, že v kvalifikačním turnaji můžou rozhodovat maličkosti
Zatímco někteří jako Luboš Bartoň už na splnění olympijského snu mnoha generací dál nečekali a ukončili reprezentační kariéru, Welsch dál potí český dres a snaží se být vůdcem a jakýmsi mentorem týmu se vším všudy.
„Důležité bude nepodlehnout emocím a tlaku. Turnaj je krátký, může trvat čtyři zápasy, ale taky jenom dva. Chyby, které člověk případně udělá, nemá moc šancí napravit,“ ví hráč Nymburka.
Během bohaté kariéry zažil neskutečné duely, ve kterých rozhodovaly maličkosti, na něž se snaží nyní připravit i své reprezentační kolegy.
„Ve finále může o úspěchu nebo neúspěchu rozhodovat cokoli. Zachráněný odražený míč, nedaná šestka, ztracený balon. Máme za sebou různé basketbalové zkušenosti. Já jsem třeba v Eurolize s Málagou zažil, že jsme po šesti zápasech nepostoupili z top 16 do play-off jenom kvůli tomu, že jsme měli s Barcelonou rozdíl ve skóre o jeden bod,“ vzpomíná Welsch.
Navíc bývalý hráč NBA si uvědomuje, že v Bělehradě nečeká mnohé české hráče nic jednoduchého. A opět může mluvit ze zkušeností.
Odpověď na otázku, kde zažil nejbouřlivější prostředí, mu vypadne z úst až nečekaně rychle.
„V Bělehradě, akorát že o pár kilometrů dál ve staré hale Pionir, kde jsme několikrát hráli. Já jsem tam hrál s Olympijí a pak několik let v řadě i s Málagou. Je to opravdu zážitek hrát před srbským publikem,“ říká kapitán českého týmu Welsch před svojí poslední velkou reprezentační misí, která odstartuje úterním zápasem proti Lotyšsku.
