Na paralympiádě byla jako plavkyně, teď Terezu Diepoldovou čeká MS v cyklistice
Šestadvacetiletá Tereza Diepoldová pracuje jako pedagog volnočasových aktivit pro mentálně postižené v pražské Krči. Od malička pak sportuje, a patří k českým nadějím pro paralympiádu v Riu. Po plavání je její parádní disciplínou silniční cyklistika.
„V roce 1999 jsme s rodinou odjížděli na dovolenou a řidič dostal mikrospánek. Autobus se převrátil a já přišla o nohu. Skoro nic si nepamatuju, jen taková smítka,“ vzpomíná na těžkou nehodu Tereza Diepoldová. Do té doby hrála v mládežnických kategoriích basketbal.
I přes hendikep se snažila hledat nové výzvy.„Byla výhoda, že se mi to stalo v 11 letech a ne v pubertě. Tam se s tím podle mě člověk vyrovnává hůř, než když je dítě. V pubertě mě mrzelo, že nemůžu hrát basket, ale jinak je to snad dobré,“ přemýšlí mladá sportovkyně.
„Hendikep mě posunul hodně dopředu. Díky tomu jsem se dostala ke sportu. Mám trošku jiné priority, jako zdravá jsem byla takový floutek, všechno mi bylo jedno. Kdo ví, jak bych skončila, někde v parku,“ směje se.
Po úrazu rodačka z Pardubic našla zalíbení v plavání. Věnoval se mu totiž její otec. Tím to pro ní bylo jednodušší.
„Probojovala jsem se až na paralympiádu do Pekingu, toho si cením asi nejvíc. Jinak úspěchy nebyly nijak velké, v patnácti jsem začala stagnovat, takže největší úspěch byl asi ve 14 letech – čtvrté místo na MS na 5 kilometrů v moři,“ zůstává skromná nyní již bývalá plavkyně.
Kromě dvou startů na paralympiádě plavala na zmíněném mistrovství světa nebo šampionátu starého kontinentu. Získala několik titulů na republikovém šampionátu.
Přesto přešla k cyklistice. „Byla to nová výzva. Chtěla jsem zkusit něco nového, co není tak stereotypní jako plavání.“ Ke kolu ji přivedl přítel a před pěti lety pak poprvé usedla na závodní speciál.
Konkrétní cíle má dané. Nejen ty sportovní. „Hlavní je, abych byla zdravá, to je nejdůležitěji. A asi se kvalifikovat na paralympiádu,“ zamyslí se 26letá sportovkyně, kterou už v příštím týdnu čeká dráhové mistrovství světa.
V Nizozemsku nemá medailové ambice. „Pojedu pětistovku a stíhačku. Ale jelikož na dráze nejsem moc zdatná, jsem ráda, že se tam udržím, tak ambice nemám. Spíš jen na zlepšení svého času a pro dobrý pocit,“ svěřila se Tereza Diepoldová.
