Rozhodčí komise ČOV oznámí, jestli podle ní Kreuziger dopoval
Buď bude volný, nebo dostane trest. Jiná varianta není. Těžko si lze představit možnost, že se Roman Krueziger dnes dozví, že mu projde doping, nebo naopak bude potrestán, i když se ničeho zlého nedopustil. Rozhodčí komise 11 dnů posuzovala, jestli ho údaje biologickém pasu usvědčí z užití zakázaných látek.
Prapůvod kauzy je už v roce 2011, výkyvy v krevních hodnotách měl prý Roman Kreuziger i o rok později. Loni se marně hájil, aniž by se to veřejně vědělo, letos v létě už to Mezinárodní cyklistická unie pustila ven a později mu dočasně zakázala závodit.
Podstata, jestli dopoval, nebo ne, se zatím vrátila na národní úroveň. A po šesti hodinách u Rozhodčí komise ČOV Roman Kreuziger řekl: „Vypadám možná unavený, ale mám z toho dobrý pocit, protože jsme řekli všechno, co jsme měli. Senát měl hodně otázek, zodpověděli jsme je a doufám, že vyhraje zdravý rozum.“
Což se dozvíme dnes. Biologický pas je v podstatě souhnr dlouhodobých výsledků krevních a hormonálních údajů sportovce. Ty máme každý jiné, ale dá se stanovit pásmo, ve kterém se pohybují.
„Biologický pas má stanovené meze, horní a dolní. U všech potrestaných hříšníků došlo k jejich prolomení, ale pan Kreuziger je první člověk, který je stíhán, i když hranici nikdy neprolomil,“ staví Jan Šťovíček, právník Romana Kreuzigera, právě na tom hlavní obhajobu.
Jak případ Romana Kreuzigera a jeho biologického pasu rozetne rozhodčí komise Českého olympijského výboru, se dozvíme dnes odpoledne.
Dopingové případy nejsou v cyklistice neobvyklé. Také díky nepovoleným látkám vyhrál sedmkrát Tour de France Američan Lance Armstrong, jednou jeho krajan Floyd Landis, chycený byl i Němec Ullrich, Italové, Španělé... Teď už je situace klidnější a třeba v porovnání s kulturisty, kteří měli jen v Česku v letech 2004-2013 celkem 117 pochybení, je to minimum.
Za posledních 20 let to je 14 výraznějších porušení dopingových pravidel u českých cyklistů. Jen loni ale v Česku byli cyklisté na 79 testech. Přesto jsou mezi tím vším i známé případy.
Třeba Ondřej Sosenka, do čtvrtka světový rekordman v hodinovce, měl pozitivní nález 2x - v prosinci 1999 na efedrin a v srpnu 2008 na metamfetamin. Plus k tomu ještě nesměl jednou na start Závodu míru 2001 kvůli zvýšené hladině hematokrytu.
Známý je i případ Jana Hrušky z roku 2000. Tehdy se chystal na olympijské hry do Sydney, ale neodletěl do Austrálie kvůli tomu, že mu ve vzorku z Vuelty našli nandrolon.
„Myslím, že ještě není rozhodnuto. Bude se zkoumat B vzorek a budeme se snažit najít řešení, které vysvětlí situaci, co nastala. Doufám, že se to vysvětlí tak, aby nebyla moc porušena moje pověst, ale už teď tam je černý puntík, který nikdo nesmaže,“ tvrdil tehdy po telefonu Hruška.
Posléze dostal jen menší trest a sedm měsíců po nálezu - tedy hned po zimě - mohl v březnu 2001 zase závodit. Dva roky natvrdo naopak dostali cyklokrosaři Martin Zlámalík a Petr Dlask. Ten je s loňským trestem zatím posledním českým cyklistou "odsouzeným" za doping.
