Ukrajinský velvyslanec v Polsku Wasyl Bodnar podle TVP.info sdělil, že exhumační práce budou zahájeny na jaře, a to v Puźnikach, v současné době již neexistující vesnici na západní Ukrajině. Určení konkrétního termínu nicméně brání závislost na povětrnostních podmínkách.

„Všechna povolení jsou ale vyřízena a tým z polské strany je také připraven zahájit tyto práce,“ dodal pro TVN24 Bodnar. Samotné exhumace budou podle Bodnara probíhat za účasti týmů z obou států. O postupu exhumací pak budou informovat ministerstva kultury.

Zároveň se pracuje na určení dalších exhumačních míst, která mají být stanovena na polském i ukrajinském území. Dosavadní seznamy míst pro vyhledávání a exhumaci ostatků obětí si Polsko a Ukrajina již vyměnily, informoval náměstek ukrajinského ministerstva kultury Andrij Nadżos.

Financování činnosti plyne především z polské strany. Velvyslanec Bodnar však uvedl, že práce budou částečně dotovat také ukrajinské úřady. „Jde o to, aby byl spuštěn ten proces, který byl, bohužel, roku 2017 zastaven,“ shrnul Bodnar s odkazem na zmrazení exhumačních prací před pěti lety, které bylo zrušeno až v listopadu minulého roku.

Druhoválečný masakr

Volyň, která se dnes nachází na severozápadní Ukrajině, byla před druhou světovou válkou součástí Polska. Paktem Ribbentrop-Molotov byla ale oblast připojena k Sovětskému svazu. Na jejím území poté za druhé světové války vedli ukrajinští nacionalisté osvobozenecký boj, současně se však dopouštěli četných masakrů na polském obyvatelstvu. Při odvetných akcích polského odboje přišly o život i tisíce Ukrajinců.

Polský parlament v roce 2013 uznal masakry spáchané Ukrajinskou povstaleckou armádou za „etnické čistky nesoucí rysy genocidy“, o tři roky později je pak nazval „genocidou“. Ukrajina toto tvrzení nepřijala a často o volyňských masakrech referuje jako o součásti konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který zasáhl oba národy.

nvl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít