Sovětský svaz je pro Putina nejlepší kapitolou ruských dějin. Opakuje i jeho zločiny, říká rusista Černoušek

Jedním ze tří letošních laureátů Nobelovy ceny za mír je organizace, která de iure ve svém domovském Rusku už neexistuje. Organizaci Memorial dokumentující represe v Sovětském svazu zde letos zakázal soud. „Byla zlikvidována, protože to byla slovutná a známá organizace, která měla určitý vliv a vždy vystupovala proti válce. Popisovala historii i současné porušování lidských práv,“ řekl Štěpán Černoušek z české pobočky Memorialu.

Interview Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve stovkách hrobů v Izjumu leželi hlavně civilisté

Ve stovkách hrobů v Izjumu leželi hlavně civilisté | Foto: Gleb Garanich | Zdroj: Reuters

Členové Memorialu se snaží pokračovat v práci v zahraniční i v samotném Rusku, kde dále působí lokální pobočky, které nutně nemusí být právně propojeny, ale spojuje je jedna idea. „Ne všichni členové nebo spolupracovníci Rusko opustili. Někteří zůstávají, ale jejich práce je velmi obtížná,“ popisuje předseda spolku Gulag.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Štěpán Černoušek, předseda spolku Gulag

Za bádání v archivech prý postih nehrozí, v nebezpečí jsou ale čelní představitelé organizace a lidé, kteří k ní mají právní vztah nebo vyjdou protestovat proti válce. „Statutární osoby jednotlivých poboček se ruské orgány snaží popotahovat. Ti, kteří odešli, se nemíní vrátit, hrozilo by jim velké nebezpečí. Ale jsou i lidé, kteří mezi Ruskem a Evropou cestují,“ přibližuje.

„Je možné se do Evropy dostat přes Turecko a další země, pokud samozřejmě máte vízum. Problém je, že ho dostane jen málokdo. Česká vláda ale podporuje vydávání víz lidem, kteří prokazatelně bojují proti režimu a jsou na prodemokratické straně,“ dodává.

„O represích se nehovoří jako o něčem, za co by někdo nesl odpovědnost, ale spíše jako o nějaké živelné pohromě.“

Štěpán Černoušek

Černoušek upozorňuje na případ vězněného historika Jurije Dmitrijeva, který je nyní v trestanecké kolonii v oblasti Mordovie na Uralu: „Občas je schopen předávat vzkazy svým kolegům. Potěšilo nás, že se ozval v srpnu, když jsme zahajovali výstavu o popravišti Sandarmoh, které objevil. Vyjádřil poděkování i lítost nad tím, co se teď děje. Že on a jeho kolegové nepracovali tak dobře, jak měli, aby se věci jako válka na Ukrajině nestávaly.“

„Když jsme chystali tu výstavu, tak jsem viděl fotografie z roku 1997, kdy se odhalovaly masové hroby v Sandarmohu z roku 1937. A když jsem viděl fotografii z Buči teď na jaře, kde odhalovali masové hroby, tak ty fotografie byly nesmírně podobné. Úplně mě zamrazilo,“ přiznává.

Státní teror

V Sandarmohu bylo během stalinského teroru v letech 1937 až 1938 popraveno více než šest tisíc lidí 56 národností včetně šesti Čechů. Na místě vznikl památník, ke kterému přijížděly delegace z celého světa.

„Tím říká, že dnešní Rusko může opakovat i ty sovětské zločiny, protože je to něco pozitivního v zájmu velikosti Ruska.“

Štěpán Černoušek

„Mezinárodní pozornost se stala trnem v oku místních orgánů. V roce 2014 sem přijela i velká ukrajinská delegace a Dmitrijev tehdy odsoudil ruskou agresi na Ukrajině. Poté začalo pronásledování, obvinili ho sice z něčeho úplně jiného, ale ten důvod byl politický,“ vysvětluje.

Přestože jsou gulagy podstatnou kapitolou ruských dějin, běžní Rusové o nich příliš nevědí a o sovětských represích se v učebnicích píše jen okrajově:

„Dvě třetiny celého 20. století zabírá 2. světová válka. O represích se nehovoří jako o něčem, za co by někdo nesl odpovědnost, ale spíše jako o nějaké živelné pohromě, která přišla a vzala s sebou miliony lidí. Je potřeba si je připomínat, ale ne to, že by za to byl zodpovědný ruský nebo sovětský stát,“ popisuje Černoušek ruský přístup.

Rusové přesunuli z Chersonu i ostatky knížete Potěmkina. Důkaz, že se stáhnou, tvrdí Britové

Číst článek

Pokud by prý ruská společnost věděla, že se za Stalina odehrával státní teror a byly popraveny miliony nevinných, vnímala by mnohem kritičtěji to, co se děje v současnosti.

„Vladimir Putin se snaží říkat, že Sovětský svaz byla jedna z nejlepších kapitol v dějinách Ruska. Tím říká, že dnešní Rusko může opakovat i ty sovětské zločiny, protože je to něco pozitivního v zájmu velikosti Ruska. Že se bude denacifikovat Ukrajina v zájmu míru a bezpečí ruského obyvatelstva a podobné lži, které slýcháme každý den,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme