Ústí nad Labem si připomíná 80 let od masakru. Češi tehdy zabili desítky Němců, házeli je i z mostu
Tragédie, která nikdy nebyla pořádně objasněná. Přesně před osmdesáti lety v Ústí nad Labem vybuchl muniční sklad v Krásném Březně. Exploze o pár hodin později rozpoutala pouliční lynč. Češi totiž obvinili Němce ze sabotáže a začali je bít a zabíjet. Oběti tzv. Ústeckého masakru si ve čtvrtek připomenou místní, zástupci města i německých spolků. O pietním výročí reportuje Český rozhlas Sever.
„Šel jsem z práce kolem gymnázia v dnešní Jateční ulici. Před školou stál chlap v uniformě, který mi řekl, ať jdu dovnitř. Zavedl mě do třídy, kde jsem se musel svléknout, lehnout si na lavici a pak mě bičovali. Když jsem přišel domů celý od krve, zjistil jsem, že Češi zbili maminku, tátu a dědu. Nedovedl jsem si vysvětlit, proč,“ popsal už dříve Českému rozhlasu události před 80 lety tehdy patnáctiletý Karl-Heinz Kralowetz.
Civilisté, českoslovenští i sovětští vojáci a příslušníci revolučních gard Němce bili, shazovali z Benešova mostu a stříleli po nich. Viděl to i tehdy pětiletý Bedřich Gregorini. Své vzpomínky vyprávěl před dvěma lety Paměti národa:
„A tak jsme viděli, jak kočárek letěl.., my jsme mysleli, že s dítětem letěl do Labe a pak letěla ta matka. Ale potom jsem se někde dočetl, že ten kočárek šel zvlášť a matka, že šla s dítětem do Labe, ale že měla kliku, že jí vylovili nějací Holanďani, kteří tam zrovna někde parkovali, ale řada Němců takové štěstí neměla.“
Exploze jako start masakru
Při explozi skladu, kde zajatci rozebírali munici, zemřelo podle historiků asi 27 lidí, další lidé zemřeli při následných násilnostech. Odhady počtu obětí se různí, některé jdou až do tisíců. S tím nesouhlasí bývalý ředitel ústeckého archivu Vladimír Kaiser.
3:02
V pohraničí chátrají statisíce hrobů po odsunutých Němcích. Stát chystá dotaci na jejich záchranu
Číst článek
„To je hodně nadsazené. Já si myslím, že tady bylo jistě 43 osob a pravděpodobně 80 maximálně až 100. Víc ne, protože ti lidé nikde nikomu nechyběli. Oni ti nebožtíci s jedinou výjimkou se nesměli zapisovat do matrik, v evidenci obyvatel nemají křížek.“
Tzv. Ústecký masakr připomínají pamětní desky, jedna v Krásném Březně a jedna byla donedávna na mostě Dr. Edvarda Beneše. Ten ale teď dělníci opravují. Desku tedy odřízli a schovali ve sklepě muzea.
„Desku využijeme výstavně. Takhle v syrové podobě jak je odříznutá, tak bude součástí expozice o labských mostech,“ popisuje historik Martin Krsek.
Letošní pieta
V Ústí nad Labem si události spojené s masakrem každoročně připomínají na dvou místech. Letos to bude trochu složitější, protože jedno z těch míst je právě na mostě Dr. Edvarda Beneše, který se rekonstruuje a je teď odříznutý od břehu.
27:51
Spolu s Němci zmizela historie. Musíme rozhodnout, co z Krušnohoří zachovat, říká spisovatel Javůrek
Číst článek
„Letošní připomínka se bude skládat ze dvou částí, tak, jak to bylo už v minulých letech. První část, kterou převážně organizuje město, bude u památníku v ulici U Cukrovaru. A ta druhá část, která se právě konala na mostě Dr. Edvarda Beneše, se bude konat tentokrát na pěší lávce u Železničního mostu,“ říká pro Český rozhlas předseda Spolku Němců a přátel německé kultury Radek Novák
Město tam umístí i plastovou repliku té pamětní desky. Proč vlastně je i teď důležité si tyhle události připomínat, když už je to 80 let?
„Vidíme to vlastně každý den, kdy ve světě narůstá napětí. Ale není to jenom vzdálený svět Blízkého východu a východní Evropy. Můžeme mít pocit, že to je daleko, ale roste napětí i v jednotlivých městech. Já sám jsem byl zrovna svědkem v Mnichově ostré výměny názorů mezi demonstranty před židovskou synagogou. Takže myslím, že je důležité stále připomínat a zdůrazňovat to, co platilo už před 80 lety na konci války – Nikdy více je teď,“ míní Novák.
