Ztenčování grónských ledovců už nejde zastavit, tvrdí nová studie. Nepomůže ani výrazné snížení emisí
Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment.
Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.
‚Je to, jako když vyndáte špunt a vypustíte vanu.‘ Ledovec v Grónsku se trhá, zkoumají ho drony
Číst článek
„Pořád přicházíme o více ledu, než kolik jsme ho získali díky nahromadění sněhu v lepších letech,“ upozorňuje Michalea Kingová, geoložka z Ohijské státní univerzity a vedoucí autorka studie. Situace v oblasti severního pólu podle ní může ovlivnit i další regiony. „To, co se stane v polárních oblastech, nezůstává v polárních oblastech,“ varuje Kingová.
Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.
Mrtvý kanárek
„Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý,“ říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.
Arktida se v uplynulých 30 letech oteplovala nejméně dvakrát rychleji než zbytek světa. Objem ledu kolem severního pólu dosáhl v červenci tohoto roku svého minima za posledních 40 let, připomínají autoři výzkumu.
Za 50 let může zmizet až třetina druhů zvířat a rostlin. Příčinou není jen změna klimatu
Číst článek
Voda uvolněná táním z ledovců v Grónsku přeje lodní dopravě i těžbě fosilních paliv a dalších zdrojů. Vědci ale ze ztráty ledu radost nemají. Podle studie bude nyní ke zvětšení masy ledového příkrovu docházet jen v jednom roce za každých sto let, zatímco v letech před rokem 2000 byly šance na zvětšení masy ještě 50procentní.
Snižování emisí s cílem zpomalit klimatické změny ale má podle vědců pořád smysl. I když se již nepodaří obnovit ledovou masu, která dříve v Grónsku pokrývala dva miliony kilometrů čtverečních, zpomalení růstu průměrné globální teploty může zpomalit odtávání ledu a zvyšování hladiny oceánů.