Oceánem pluje skvrna z odpadu třikrát větší než Francie. Oblíbili si ji pobřežní živočichové a rostliny
Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti. V oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným – jejich domovem, napsal britský deník The Times.
Nová studie popisuje, jak odpadky, které pokrývají přibližně 1 579 893 kilometrů čtverečních, osídlili živočichové a rostliny, které se normálně vyskytují na pobřeží. Mezi tyto vetřelce patří krabi, asijské sasanky, mořští červi, hvězdice a houby.
Nanoplasty objevili vědci i na vrcholcích Alp. Podle nich pocházejí z Paříže, Londýna a německých měst
Číst článek
Skutečnost, že se jim daří tisíce kilometrů od jejich obvyklých stanovišť, vyvrátila dlouhotrvající předpoklad, že otevřený oceán je v podstatě neprůchodná mořská poušť.
„Otevřený oceán byl dlouho považován za fyzickou a biologickou bariéru pro šíření většiny pobřežních mořských druhů. Zdá se, že tomu tak již není, protože v současnosti existují vhodná stanoviště v otevřeném oceánu. Pobřežní organismy mohou přežívat na moři po mnoho let a rozmnožovat se, což vede k vytvoření soběstačných pobřežních společenství na volném oceánu,“ uvedli vědci podle The Times v časopise Nature Communications.
Tato společenstva se vyskytují v tzv. gyrech odpadu, které vznikají, když povrchové proudy unášejí plastové znečištění od pobřeží do oceánu, kde ho zachycují rotující proudy.
Nejen přežívají, ale i prosperují
Existuje nejméně pět míst, kde se nahromadilo velké množství plastového odpadu, ale největším z nich je subtropický gyr v severním Pacifiku. Leží mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy a jeho hmotnost se odhaduje na 79 tisíc tun. Velkou část tvoří mikroplastové úlomky o šířce menší než pět milimetrů. Zahrnuje však i větší kusy plovoucího odpadu, jako jsou sítě, bóje a lahve.
Nebezpečné žraloky vystřídaly plasty. Na Maledivách se hromadí i kvůli oblibě ostrova u turistů
Číst článek
Schopnost pobřežních druhů přežít dlouhou dobu v otevřeném oceánu na plastech se ukázala v roce 2011, když Japonsko zasáhla tsunami. Přes Tichý oceán se k pobřeží Severní Ameriky dostalo téměř 300 druhů. Mnoho z nich přežilo na provizorních plavidlech i několik let. V roce 2013 se na pláži ve státě Washington vylodila dřevěná japonská loď pojmenovaná Sai-Šou Maru, ve které bylo pět živých ryb.
Na nejnovějším výzkumu se podíleli oceánografové, kteří vytvořili počítačové modely předpovídající místa, kde se v subtropickém gyru v severním Pacifiku nejčastěji hromadí plasty.
Na základě modelů se výzkumníkům podařilo nasbírat více než 100 tun plastů a dalšího odpadu. Tento odpad byl předán týmu biologů, kteří zjistili, že pobřežní druhy - včetně sasanek a obojživelníků podobajících se krevetám – nejen přežívají, ale i prosperují.
Výsledky vyvolaly další otázky: v neposlední řadě, čím se tato zvířata živí? „Otevřený oceán nebyl až dosud pro pobřežní organismy obyvatelný,“ řekl Greg Ruiz ze Smithsonianova centra pro environmentální výzkum. „Částečně kvůli omezení biotopů – v minulosti tam nebyly plasty – a částečně, jak jsme se domnívali, proto, že to byla potravní poušť,“ dodal.