Co nám trvalo dny, teď s umělou inteligencí zvládneme za desetinu vteřiny, říká uznávaný vědec
„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci, ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ uvedl pro Český rozhlas Plus světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce na prestižních zahraničních univerzitních a v technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.
„Pokud počítáme články v prestižních časopisech jen za ČVUT, jsme mezi prvními pěti v Evropě, v robotice a počítačovém učení někde mezi prvními sedmi nebo osmi. Jsme tak na tom velmi dobře,“ hodnotí vědec.
Šivic se se svými i dalšími týmy věnuje hned několika projektům: strojovému učení robotů v továrnách nebo biomedicíně a s pomocí AI pracují i na vylepšeném léku na rozpouštění krevních sraženin.
„Například u Alzheimerovy choroby ještě přesně všemu nerozumíme, některým mechanismům vzniku nemoci částečně ano, ale jde nám o to pochopit její molekulární podstatu. Umělá inteligence vyvíjí, a to i pro další nemoci, nástroje, které nám umožní naši vědeckou práci hlavně zrychlit,“ popisuje projekt, na kterém spolupracuje s týmem Jiřího Damborského z MUNI v Brně.
Z týdnů jsou vteřiny
A uvádí i další příklady. „Pokud chceme studovat interakci dvou proteinů, dá se to spočítat, ale trvá to velmi dlouho. Hodiny, dny, někdy týdny. Strojové učení umožňuje na příkladech podobných interakcí proces zrychlit a naučit se predikovat výsledek výrazně rychleji, což pomáhá například při vývoji nových léků,“ vysvětluje.
Smrtící láska k chatbotovi, díl II.: Zabil se kvůli AI. Jeho matka teď žaluje Google
Číst článek
„Analýza, která zabrala klidně i měsíce, se dá zvládnout během minut. Simulace, která trvala hodiny nebo dny je hotová za desetinu vteřiny. Všechno s pomocí strojového učení,“ doplňuje.
Už dnes lidé používají AI, hlavně jazykové modely. „Objevují se už další nástroje, které umí dělat rešerše zadaných výzkumů, kdy prohledávají články na zadané téma. To je také velká revoluce ve výzkumu, která je ještě na počátku, ale má velký potenciál a opět nabízí hlavně to zrychlení,“ vyzdvihuje výhody AI.
„Umělá inteligence je někdy přirovnávána k elektrické energii, která nám umožnila amplifikovat, tedy zvýraznit naši sílu, možnosti, jak vykonávat fyzickou práci. Ale co je na AI zajímavé, je, že také zvyšuje naše schopnosti zpracovávat informace. Takže brzy uvidíme i v dalších vědeckých oborech zrychlený pokrok, který může vést k průlomovým objevům. Tím myslím obory, jako je fyzika, biologie, chemie,“ uvažuje.
Podle vědce je jasné, že současně používané modely umělé inteligence potřebují velké množství energie na to, aby vůbec pracovaly, ale na tom se prý také už pracuje a brzy uvidíme změnu i v tomhle ohledu.
Celé Hovory najdete v audiozáznamu, ptá se Tatiana Čabáková.
