Svrchovanými vládci druhohorních oceánů byli obrovští ještěři: dlouhokrcí plesiosauři, delfínům podobní ichtyosauři nebo mosasauři s čelistmi připomínajícími krokodýla. U většiny mořských ještěrů máme fosilní doklady o tom, že samice nekladly vejce, ale rodily do vody živá mláďata. U plesiosaurů takový důkaz zatím chyběl, ale předpokládalo se, že byli také živorodí. Jejich mohutná těla se čtyřmi velkými ploutvemi nebyla příliš dobře uzpůsobena k tomu, aby zvíře mohlo vystoupit z vody, naklást vejce na pláži a zase se vrátit zpět.

Domněnku o živorodosti plesiosaurů nyní potvrdilo zkoumání téměř kompletní fosilie, která byla v roce 1987 nalezena v Kansasu. Patří samici druhu Polycotylus latippinus a pochází z období svrchní křídy asi před 78 miliony let. Kurátoři přírodopisného muzea v Los Angeles si během přípravy dosud nepovšimnuté fosilie na výstavu všimli, že v těle matky se skrývá jediný plod asi ve dvou třetinách svého vývoje. Pozoruhodná je jeho velikost v poměru k tělu dospělého plesiosaura: matka na délku měřila 4,7 metru a mládě by v době porodu měřilo nejméně 1,5 metru. Tak velké potomky dnes rodí zvířata, která žijí společensky a poskytují jim rodičovskou péči. Je pravděpodobné, že podobné tomu bylo také u plesiosaurů, kteří se svým chováním víc podobali dnešním mořským savcům než většině plazů.

Zdroj: Science, Natural History Museum of Los Angeles County

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít