Pražská zoo láká na pozorování hrochů pod vodou, otevírá i nový pavilon slonů
V zoologické zahradě v Troji se dnes slavnostně otevřou nové pavilony pro slony a hrochy, návštěvníci budou moci například pozorovat hrochy pod vodou. Široký doprovodný program nabízí srílanskou a českou lidovou hudbu i očekávané křtiny malého slůněte.
„Bude to doprovázeno souborem Ondráš, Čechomorem, ale také folklórním souborem ze Srí Lanky, který sem speciálně kvůli tomu přilétá,“ prozradil ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek.
Ze Srí Lanky pocházejí slonice Tamara a Janita, které se od března nacházejí společně s dalšími členy stáda v novém pavilonu.
„Teď stojíme na návštěvnické vyhlídce v pavilonu slonů a díváme se do zázemí pavilonu. Před námi jsou dvě takzvané společné prostory pro slony, teď je v nich vypuštěné stádo samic,“ popisuje chovatel savců Pavel Brandl.
Interiér pavilonu je vybaven osmi boxy a vodní nádrží pro slony, nechybí ani vytápěné podlahy. To, co jinak vyřeší kůra stromů, nahrazují umělá drbadla.
Reportáž Magdaleny Medkové z pražské zoo, která otevírá nové pavilony pro slony a hrochy
Pavilon naopak postrádá místo pro návštěvníky. Nahlížet do interiéru mohou jen z malé prosklené místnosti. Hlavním kritériem při výstavbě bylo totiž koncipovat zázemí tak, aby nebylo narušeno soukromí rodiny a sloni se v prostoru cítili dobře.
Podle chovatele Pavla Brandla se záměr osvědčil překvapivě rychle: „Dnes máme vytvořenou poměrně kompletní sloní rodinu. Hlavně to jádro, které tvoří matka Dona, její dvě slůňata a dvě slonice ze Srí Lanky.“
Návštěvníci ale o slony nepřijdou. V plné sestavě je uvidí z vysoké lávky, která vede kolem tří venkovních výběhů o rozloze osm a půl tisíce metrů čtverečních a ústí až k pavilonu hrochů, kde bude možné za sklem pozorovat plujícího Slávka, Marušku a dospívajícího Válečka.
„Hlavní akcent je dán na tu scénu. Vlastní železobetonová konstrukce se zabalila do umělých skal, je tam počítáno se živou zelení. Návštěvníci se budou dívat na hrochy pod vodou i na plážích,“ říká vedoucí stavebního oddělení ZOO Praha Petr Sumerauer.
Hroši pod vodou budou ale k vidění jen do té doby, než se zakalí voda. Dlouhodobá udržitelnost čisté vody není podle chovatelů v jejich silách.
Je jasné, že jakékoli vady, které v průběhu provozu vyjdou na povrch, nezůstanou bez odezvy. I proto, že za celý komplex zaplatila Praha přes půl miliardy korun. Jen sloninec vyšel na celých 300 milionů.
„Ano, je to ohromná suma. Na druhé straně, když to srovnáme s jinými sloninci ve srovnatelných zoologických zahradách na západě Evropy, tak tam ty náklady činí v přepočtu 700, 800 milionů korun,“ dodává ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek.