Příliš málo lidožravých žraloků
První sčítání lidožravých žraloků u pobřeží Kalifornie ukazuje, že jejich populace je oproti jiným mořským dravcům nápadně malá.
Severovýchodní Pacifik je domovem geneticky odlišné vývojové větve žraloků bílých (Carcharodon carcharias), kteří jsou možná známější pod jménem žralok lidožravý. Další dvě větvě se nacházejí u jižní Afriky a ve vodách kolem Nového Zélandu a Austrálie. Východopacifická populace, o které víme jen málo, se koncentruje ve dvou bodech: kolem mexického ostrova Guadelupe a u břehů centrální Kalifornie. A právě v této oblasti proběhlo první sčítání žraloků bílých. Tým biologů z několika amerických univerzit vyjížděl na moře na malých člunech a lákal žraloky na návnady ve tvaru jejich oblíbené kořisti – tuleňů.
Jakmile žralok vyplul na hladinu a zakousl se do návnady, vyfotografovali vědci jeho hřbetní ploutev. Její zubatý okraj je u každého žraloka unikátní a umožňuje tak identifikaci jednotlivých zvířat. Vědci celkem „ulovili“ 321 fotografií, na kterých bylo zachyceno 130 různých žraloků. Na základě toho statistickými metodami určili, že celá populace z centrální Kalifornie čítá 219 dospělých (samci delší než 3,9 m a samice delší než 4,6 m) a téměř dospělých (2,4 až 2,7 m) žraloků bílých. Toto číslo je překvapivě nízké a vyniká zejména ve srovnání s dalšími velkými mořskými predátory, kteří byli v minulosti intenzivně loveni: počet kosatek ve stejné oblasti se pohybuje kolem čísla 1 145. Vědci se také obávají, že i další populace žraloků bílých mohou být menší, než se předpokládalo, a volají po jejich intenzivnější ochraně.
