Podnikatel Janeček se nevzdává. Kvůli registraci do prezidentských voleb se obrátil na Ústavní soud
Podnikatel Karel Janeček se obrátil na Ústavní soud kvůli tomu, že jej ministerstvo vnitra nezaregistrovalo jako kandidáta pro lednovou volbu prezidenta. Vnitro mu neuznalo část podpisů. Nejvyšší správní soud pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček nedostal přes zákonnou hranici 50 000 uznaných občanských podporovatelů. Podání stížnosti oznámil Janeček na twitteru. Vyjádření soudu ČTK zjišťuje.
„Pro spravedlivost a všechny občany České republiky,“ napsal Janeček. Podle dřívějšího vyjádření si je jistý tím, že nasbíral více než 50 000 podpisů pro svou kandidaturu na prezidenta. Významná část z nich nebyla uznána na základě špatných pravidel, uvedl.
![](https://pbs.twimg.com/media/Fkf3WZoXgAMnWy5.jpg)
Nejvyšší správní soud minulý týden v úterý oznámil, že zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně neregistrovalo Karla Diviše kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Denisu Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo.
Soudci správního soudu: Změňte prezidentský volební zákon. Ministerstvo není schopno kontrolovat podpisy
Číst článek
V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Janečkův podnět ale soud zamítl. Sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale Janeček nedostal přes požadovanou hranici 50 000 občanských podpisů.
Na soud se plánuje obrátit také Rohanová. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský minulý týden řekl, že soud udělá vše pro to, aby o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodl včas, tedy ještě před lednovými volbami, i když není vázán žádnými lhůtami.
„Učiníme vše pro to, aby se mohlo konat jak první, tak posléze druhé kolo prezidentské volby v řádném termínu,“ řekl Rychetský. První kolo prezidentských voleb se bude konat 13. a 14. ledna příštího roku.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle Nejvyššího správního soudu nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu.