Před 70 lety stanuli první lidé na Everestu. Nyní je z organizování expedic na jeho vrchol byznys
Přesně před 70 lety – 29. května 1953 – stanuli první lidé na nejvyšší hoře světa. Na vrchol Mount Everestu vystoupal novozélandský horolezec Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norgay. Minulý týden se mezi úspěšné lezce zařadila i lékařka Eva Perglerová z Přeštic u Plzně a stala se třetí Češkou, která vrchol zdolala. Takové štěstí ovšem nemělo přinejmenším třináct lidí, kteří se pokusili o výstup a zemřeli nebo jsou nezvěstní.
Letošní sezona na Mount Everestu patří mezi ty nejtragičtější. Může za to především expediční turistika, kdy se na vrchol vydávají i lidé bez zkušeností.
29. května si připomínáme 70. výročí od prvního úspěšného výstupu na nejvyšší horu světa Mount Everest. Od té doby se stal z organizování expedic na jeho vrchol velký byznys.
„Je běžné, že lidi, kteří chtějí vyjít Mount Everest, mají poprvé na nohách mačky. Někdy si je neumí ani sami nasadit. Polovina z nich nemá zkušenosti,“ říká Radiožurnálu špičkový horolezec Zdeněk Hák zvaný Háček.
„Je to celkem běžné, není to extrém, já to odhaduji tak na polovinu.“ Háček je přitom sám horský vůdce, takže si uvědomuje svojí rozpolcenost.
„Jeden můj klient, který je zároveň dobrý kamarád, tak chtěl vylézt Korunu světa, což je souhrnné označení pro nejvyšší hory každého ze sedmi kontinentů světa. Jemu chybí jen Everest, a když jsme jednou šli okolo na trek, tak se byl podívat v základním táboře pod Everestem a řekl, že už nechce. Prostě ho to odradilo,“ vypráví.
Expediční turistika je ale významným zdrojem peněz pro nepálské úřady, pro šerpy a agentury.
„Dneska tam operuje několik desítek agentur. Když si to někdo zaplatí, tak ho šerpové doslova vytáhnou nahoru. To, že tam umírá tolik lidí, je důsledek přelidněnosti. Kdyby se zhoršilo počasí, tak tyhle davy lidí bez zkušeností by se nedostaly dolů,“ připomíná Radek Jaroš, jediný Čech, který bez kyslíku zdolal všechny osmitisícovky.
Licence na výstup na Everest stojí deset tisíc dolarů. Úřady jimi nešetří a letos ji získalo 478 lidí ze 47 expedičních týmů.
Za výstup na vrchol s pomocí expediční agentury, která všechno zařídí, se platí zhruba jeden a půl milionu korun.
Everest je dneska podle Radka Jaroše především o rekordech: „Když jsem tam byl já, tak tam lezla třináctiletá dívka. Rekord chtěl trhnout nějaký stařík. Takže nejstarší, nejmladší. Na vrchol se snaží dostat lidé s protézami, nevidomí.“
Většina s kyslíkem
Vrchol Everestu dosahují expediční horolezci zásadně s kyslíkem, který snižuje nadmořskou výšku asi o 1500 metrů.
I tak je to podle Zdenka Háka extrémní výkon: „Poslední noc se spí v skoro v osmi tisících metrech. Je to darda. Já když vidím své klienty, jak lapají po dechu třeba na Mont Blancu, tak samozřejmě uznávám, že si musejí máknout.“
Do kategorie začátečníků nepatří česká lékařka devětačtyřicetiletá Eva Perglerová. Na expedice do velehor začala jezdit s manželem před 25 lety. Měsíce před odletem do Nepálu spala ve stanu, který simuluje vysokou nadmořskou výšku, a podobně trénovala na kole.
Na Mount Everestu umírá stále více lidí. Nepál přesto zvyšuje množství vydaných povolení k výstupu
Číst článek
„Připravovala jsem se na to tři roky,“ řekla Radiožurnálu před dvouměsíční výpravou na Mount Everest.
Svůj výstup tajila, vědělo o něm jen pár známých a teprve těsně před odjezdem do Himálaje si zřídila profil na sociálních sítích a psala texty, ze kterých ale nebylo zřejmé, kam se chystá. S detaily se svěřila teprve po sestupu do základního tábora, kdy poděkovala svým přátelům a šerpům.
„Z celého srdce bych chtěla poděkovat mému osobnímu šerpovi Dhana Diaries, který mě provázel od začátku až dokonce. Bez něj bych na vrcholu Everestu nikdy nestála. Také díky šerpovi Nurbu, který byl po mém boku vrcholový den, a dalším průvodcům. A v neposlední řadě děkuji všem těm neviditelným lidičkám, bez kterých bychom tohle nikdy nedokázali. Šerpům, kteří pro nás vytvoří díky fixních lanům cestu až na střechu světa, všem pomocníkům, nosičům, kuchařům a dalším, kteří se celou dobu snaží připravit nám co nejlepší podmínky,“ napsala.
Od průkopnického výstupu Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norgaye v roce 1953 se o výstup klasickou cestou pokusily tisíce lidí. Statistiky uvádějí, že do loňského června vystoupalo na vrchol světa 6098 lezců, mnozí opakovaně. Jedná se o šerpy, pro které je to zdroj obživy. Rekord drží Kami Rita Sherpa, který stanul na vrcholu osmadvacetkrát.