Prostředí a styl výchovy mohou mít vliv na to, jak často děti lžou, domnívají se vědci
Sociální prostředí a styl výchovy mohou mít vliv na to, jak často děti lžou. Ukázaly to výsledky studie vědců z univerzit ve Würzburgu, Bonnu a Oxfordu, kteří vyzpovídali více než 1600 rodin a zkoumali chování školních dětí a jejich rodičů. Děti se mohou naučit být upřímnější, když mají kolem sebe bezpečné prostředí a zažijí přijetí. Informovala o tom agentura DPA.
Ve výzkumu, který trval od roku 2011, se profesor Fabian Kosse a jeho kolegové věnovali důsledkům nedostatečných zdrojů na vývoj u dětí a mladistvých. Schopnost lhát byla jedním ze zkoumaných aspektů, vysvětlil Kosse.
Studie publikovaná v odborném časopise The Economic Journal doprovázela děti a jejich rodiny z Kolína nad Rýnem a Bonnu od školního věku, většinou ze socioekonomicky znevýhodněných domácností.
30:25
Speciální pedagog: Nejtěžší je vidět, co dítě potřebuje, ale má rodinu, která to nemůže poskytnout
Číst článek
Mezi nimi se více než 200 náhodně vybraných dětí po dobu jednoho roku účastnilo mentoringového programu, v jehož rámci s nimi dobrovolníci jednou týdně trávili čas, dělali spolu něco zábavného, a děti si tak mohly vybudovat důvěrný vztah ke svým mentorům, z nichž se postupně staly blízké osoby. Zbylé děti byly v experimentu součástí kontrolní skupiny, která neprocházela žádným typem mentoringu.
V průběhu výzkumu se podle Kosseho velmi brzy ukázalo, že „nerovnost vzniká už ve velmi nízkém věku - stejně jako schopnost lhát“.
Při pokusu nechali vědci děti házet kostkou a zároveň je nechali předem odhadnout výsledek hodu. Pokud se předpověď a hozený počet shodoval, mohly si děti vzít malou částku peněz. U toho nebyly nijak kontrolované, jestli skutečně výsledek hodu odpovídá jejich předpokládanému výsledku.
28:25
Úzkostné děti kryjí křehkost drsným obalem. Prostředí je pro zotavení důležité, říká pediatrička
Číst článek
Jak moc děti podváděly, se vědci dozvěděli díky statistickému propočtu pravděpodobnosti.
„U toho se ukázalo, že děti, které se zúčastnily mentoringového programu a zažily blízký kontakt s osobou, které mohly důvěřovat, byly v celkovém výsledku upřímnější,“ uvedl Kosse. Děti ze vzdělanějších domácností také méně lhaly.
„Pečující rodičovský styl a dostatek pozornosti od rodičů byl spojen s menší ochotou lhát. Také pokud jsou rodiče ochotnější důvěřovat cizím lidem a svým dětem, vede to u dětí k větší poctivosti,“ řekl Kosse.
Vědci považují výsledek za dlouhodobý úspěch mentoringového programu: děti se experimentu s kostkami zúčastnily až po uplynutí čtyř let, což podle vědců ukazuje na dlouhodobý pozitivní účinek toho, když se do péče o děti investuje v jejich raném věku. To má za následky nejen lepší výsledky a výkony dětí, ale i lepší sociální a morální chování vůči jejich okolí, ukazuje studie.
Mentoringové programy jsou podle výzkumu účinnou formou podpory, zejména pro děti z rodin, kde o ně rodiče tolik nepečují a své děti nedostatečně stimulují.
