Hluk z dopravy škodí zdraví. Studie z Oxfordu navíc potvrdila jeho souvislost s obezitou
Když jsme dlouhodobě vystaveni hluku z dopravy, má to neblahý vliv na náš zdravotní stav. Rozsáhlý výzkum univerzity v Oxfordu, založený na datech o půl milionu lidí ze tří různých evropských databází, teď potvrdil výsledky dřívějších studií, které spojují hluk s obezitou.
„V Evropské unii žije asi 13 milionů lidí, kteří mají spánek narušený hlukem převážně z dopravy,“ potvrzuje výsledky kolegů z Oxfordu lékař Miroslav Šuta, který se dlouhodobě věnuje vlivu prostředí na lidské zdraví.
Poslouchejte Laboratoř Martiny Maškové o vlivu hluku z dopravy na naše zdraví, zklidnění vibrací na planetě díky covidu-19 a o člunech, které ruší velryby
Autoři studie uvádějí, že více než 100 milionů obyvatel unie žije v oblastech, kde hluk překračuje 55 decibelů, což je unijní limit. „Problém je, že riziko stoupá s každými 10 decibely zvýšeného hluku,“ dodává Šuta.
Za největší přínos studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Research považuje lékař velký, a tedy statisticky průkazný vzorek pacientů.
Bydlení u silnice
Hluk působí i na naše srdce a cévy. Kanadští vědci v jiném výzkumu na milionu respondentů doložili zvýšený výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí. „Čím větší je hluk, tam kde žijí, tím vyšší je riziko infarktu,“ shrnuje Šuta. Hladinu „bezpečného“ hluku přitom zatím vědci neznají.
2:11
Osm let bez kolaudace. Královopolský tunel v Brně má kvůli hygienickým limitům nové protihlukové stěny
Číst článek
To, jak ovlivní naše zdraví, záleží i na tom, zda se mezi naším bytem a silnicí nachází nějaká protihluková bariéra, třeba zástavba nebo pásy zeleně.
„Problém je, když je silnice vysoko, třeba na mostě,“ upozorňuje Miroslav Šuta. Kolem mostů se totiž hluk šíří dál a je intenzivnější.
Důležitější než vzdálenost bydliště od silnice je hladina hluku, kterému jsme déle vystaveni. „Problém je především překračování hlukových hladin v noci, přes den sneseme větší hlukovou zátěž,“ vysvětluje odborník.
Je hluk příčinou obezity?
Autoři studie z Oxfordu zatím nemají jistotu, že hluk způsobuje nadváhu. „Jakým mechanismem k tomu dochází a jestli je to příčina a následek, ještě nevíme,“ varuje Šuta. Souvislost mezi oběma jevy v oxfordské studii je ale pádnější než u předchozích prací.
Téměř sto tisíc Pražanů zatěžuje nadměrný hluk z dopravy. Magistrát plánuje opatření
Číst článek
Autoři podobných studií se totiž potýkají s problémem, jak odfiltrovat takzvané matoucí faktory. K nim podle Miroslava Šuty patří i sociálně-ekonomická situace dané domácnosti.
„Lidé, kteří mají více prostředků, si spíš můžou dovolit vilku v tiché a zelené části města. Ti, kteří mají peněz méně, častěji bydlí blízko železniční trati nebo frekventované silnice,“ uvádí příklad Šuta.
Když tento vliv autoři studie vyloučili, souvislost hluku a obezity se jevila jako slabší. „Záleží i na tom, zda je v dané oblasti znečištění prachem a jak je velké,“ uvažuje vědec.
Problémy s učením
Negativní účinek hluku na naše zdraví souvisí i s tím, jak vysoké tóny jsou v hluku zastoupeny. Světová zdravotnická organizace (WHO) před dvěma lety stanovila doporučené hodnoty pro hluk a pro různé typy dopravy.
Nejnižší přípustné hladiny zvuku WHO stanovila pro letectví. „Podle Evropské agentury pro životní prostředí má více než 10 tisíc dětí, které bydlí kolem významných letišť, problémy s učením,“ upozorňuje Miroslav Šuta. V hlučném prostředí můžou mít potíže nejen školáci, ale třeba i batolata, která se učí mluvit. Špatně totiž rozumí svým rodičům.
Poslouchejte Laboratoř Martiny Maškové o vlivu hluku z dopravy na naše zdraví, zklidnění vibrací na planetě díky covidu-19 a o člunech, které ruší velryby. Debatují odborník na životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta a herec a režisér Lumír Olšovský.
