Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog
Dá se z matematiky udělat zábavný a přitažlivý předmět? Učí se ve škole matematika tak, aby byla využitelná v běžném životě? A proč si ji k maturitě nevybírá více studentů? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal pedagog Marek Valášek z pražského gymnázia Amazon, čerstvý držitel ceny Zlatý Ámos.
Vnímáte, že je matematika obecně pro studenty strašákem?
Vnímám to. Podle mě má ale matematika jednu krásnou vlastnost, která je zároveň pro studenty největší nevýhoda, a to je to, že je i nesmírně komplexní a všechno v ní souvisí se vším.
Na rozdíl od jiných školních předmětů se nedá říct, že bychom se toto dnes naučili a zítra to mohli zapomenout a už to nikdy nepotřebovali. V jiných předmětech se tento přístup dá aplikovat, i když by vám lidi, kteří je učí, řekli, že to není pravda.
V matematice jsou nejdůležitější základy, na kterých se pak dá stavět, je přesvědčen Marek Valášek
Takže je vlastně potřeba, aby v matematice celý vzdělávací proces proběhl od začátku až do konce v pořádku. A kdykoli se někde něco pokazí a zasekne, ať je to tím, že zrovna student nemá období, vyfasuje horšího kantora nebo cokoliv, tak se to dříve nebo později projeví a ten člověk s tím začne mít potíže. Matematika je takový ten předmět, kde je hrozně důležité mít dobré základy, a na nich pak dále stavět.
Jak zařídit, aby studenti měli dobré základy? V čem je váš trik, jak naučit matematiku tak, abyste se nejen stal zlatým, ale hlavně aby to nebyl strašák, aby žáci a studenti měli k matematice lepší vztah?
Já jsem zjistil, že skoro všichni lidi, které jsem kdy učil, tak když se dostanou do momentu, že tomu začnou rozumět, ale opravdu jako rozumět, tak zažívají ten „aha moment“ a začnou z toho mít radost. A to se týká i lidí, o kterých byste řekli, že jsou na matematiku dřeva. A když to mám říct, matematika je tak krásná, že se jí skoro nedá vzdorovat.
Problém je v tom, že někdy je to tak, že máte člověka, který se hlásí na vysokou školu, nebo už studuje vysokou školu, a potřebuje ten aha moment zažít znovu z učiva základní školy. Takže musí být někdo ochotný se s ním vrátit až k těm úplným základům, a pak se to dá zažívat znovu a znovu.
Žáci po distanční výuce ověřovali své znalosti. Nejhůře dopadli v matematice a porozumění textů
Číst článek
Jak docílit„aha momentu“?
Když si člověk na ty věci přijde nebo když je objeví. Myslím si ale, že dost často stačí, když mu to hezky ukážete a dáte si čas mu to vysvětlit.
Vy jste před několika lety v rozhovoru pro deník E15 mluvil také o tom, že matematika není zadarmo. Použil jste paralelu s tréninkem na maraton, kdy člověk chodí na tréninky, tam se naučí techniku. Tomu jste přirovnal hodiny ve škole. Ale potom ten člověk, který chce uběhnout maraton, musí sám trénovat, musí sám chodit běhat. Vy jste tam doslova řekl, že matematiku bez domácí přípravy zvládne jen někdo extrémně talentovaný. Není i toto jeden z důvodů, proč matematika není tak populární?
Jako že se musí trénovat doma? Nevím. Já si myslím, že každá věc se musí trénovat. Když budu chtít být dobrý na dějepis, tak si musím doma číst o dějepisu a učit se. A já si myslím, že to platí úplně u každý činnosti.
Jak intenzivní by domácí příprava měla být?
To je individuální. Já dávám dětem z hodiny na hodinu dva, tři příklady, aby se k tomu mohly vrátit. Hrozně totiž záleží na tom, v jaké fázi jste. Pokud máte dva měsíce nebo měsíc do přijímaček a jste úplně v pytli, tak tomu musíte věnovat celý volný čas. Když jste normálně studující ve škole a chápete to, tak stačí 10 minut denně. Možná i třeba jen třikrát za týden a může z vás být matikář.
Vy jste mluvil o „aha momentu“. Na druhou stranu, nejsou v matematice i základní věci, řekněme základní počty, které se zkrátka člověk musí naučit?
Jako třeba násobilku? Možná sčítání, odčítání, možná i ta násobilka. Spoustu z těchto základních počtů si děti mohou opravdu prožít. Mně se třeba na moderních metodách, ať už je to Hejného metoda nebo různé montessori systémy, hrozně líbí, že místo toho, aby děti seděly v lavici a psaly na papír a počítaly, tak tu matematiku opravdu prožívají, osahávají a fyzicky manipulují s objektem. Takže do určitého okamžiku se dá matematika žít. Ne učit se, ale žít.
Má vůbec v současné době smysl umět násobilku, když každý má už i na základní škole v kapse mobilní telefon s kalkulačkou?
Co myslíte? Já jsem natočil video o tom, proč vám kalkulačka ničí mozek. To, co ten mozek musí v matematice dělat, je úplně jiná kategorie procesů a pochodů, než co musí dělat při jiných činnostech. Podle mě je to absolutně nezbytné.
Nehledě na to, že když potom chcete řešit něco složitějšího, ale neumíte vynásobit dvě čísla, tak vás to strašně zdržuje. Takže ano, děti to musejí umět.