Dokud se nezmění myšlení člověka, nezmění se nic, říká truhlář Zbyněk Nyč
Každý sedmý člověk v Česku patří podle sociologů do takzvané tradiční pracující třídy. To jsou lidé, kteří se živí většinou rukama, žijí v menších městech a po finanční stránce se mají dobře. A jak vnímají měnící se životní prostředí?
Zbyněk Nyč je truhlář z Náchodska – typický zástupce takzvané tradiční pracující třídy. „Celá naše rodina pochází z Borového, ze sousední vesnice, kde po staletí žila. Tady se toho naštěstí moc nemění,“ shrnuje své dojmy z okolní krajiny. Místní lesy podle něj zůstávají stále stejné. Jen z polí, kde se dřív hospodařilo, jsou dnes louky.
Auto je pro řemeslníka nutnost
Podle průzkumu pro Český rozhlas si 92 procent lidí z tradiční pracující třídy myslí, že se klima mění – přestože u sebe v okolí zásadní dopady nevidí. A kdo za změny může? „Člověka a přírodu od sebe nejde oddělit, prostě se to děje a člověk k tomu přispívá. Já se k tomu snažím přispívat co nejmíň, přestože některé věci nejdou zvrátit,“ shrnuje Zbyněk Nyč.
On sám se nedokáže obejít třeba bez auta, coby řemeslník ho totiž potřebuje k práci. Mimochodem, právě kvůli dopravě mají muži podle sociologického průzkumu větší uhlíkovou stopu než ženy.
Rozděleni klimatem: Češi se nejvíc bojí sucha a migrace. Stále ale doufají, že jim se změny vyhnou
Číst článek
„Pochybuju, že by se někomu z aktivistů chtělo ve všem vracet 100 let zpátky. Všichni tlačí na ekologii, takže auta by se měla měnit každých pět let. Ale všechno roztavit, všechno sešrotovat, to jsou obrovské energetické zátěže. Někdy ani dobře míněné věci nemusí mít dobrý výsledek. Cesta do pekla je často dlážděna dobrými úmysly.“
Je třeba změnit myšlení
Podle výzkumu každý člověk z tradiční pracující třídy vyprodukuje přes 4,5 tuny oxidu uhličitého ročně. To je mezi ostatními společenskými třídami průměr. „Myšlení člověka je dnes odtržené od přírody. Pokud se tohle nezmění, tak se nezmění nic,“ uzavírá truhlář Zbyněk Nyč.
