OVĚŘOVNA: Do naší mouky červy nepřidáme, říkají slovenští mlynáři. ‚Není to povinnost,‘ reaguje Komise
„NE EUROMOUCE S BROUKY!“ Tak začíná příspěvek kolující po sociálních sítích, který informuje o tom, že slovenští pekaři a mlynáři se dohodli, že do svých výrobků nebudou přidávat hmyzí moučku, jak nově umožňuje EU. Slovenská iniciativa ale byla následně zneužita a na sítích i v e-mailech se šíří bez kontextu, narativ sklouzává hlavně k tomu, že „Brusel“ bude výrobce do využívání hmyzí moučky nutit. Kontext tedy dodává další díl seriálu OVĚŘOVNA!
O ověření tvrzení redakci poprosil jeden ze čtenářů. Hned na začátek je tedy třeba zdůraznit, že se nejedná o dezinformaci. Slovenští mlynáři se proti Evropské unii skutečně vymezili. Problematický je chybějící kontext v některých příspěvcích, které z oficiálního usnesení vycházejí.
„Slovenské mlýny sdružené ve Slovenské společnosti mlynářů (SSM) se přidávají k iniciativě slovenských pekařů, cukrářů a výrobců těstovin a odmítají jakékoli přidávání hmyzu do svých výrobků. Produkty s takovými přísadami nebudou vyrábět, ani kdyby je o to požádaly obchodní řetězce,“ píšou na svém webu.
NOVÁ POTRAVINA
Tímto termínem se v EU označuje taková potravina, kterou lidé nekonzumovali ve větší míře před květnem 1997, kdy tato legislativa vstoupila v platnost.
Do této kategorie spadají nejen potraviny, které se vyrábí pomocí nových technologií nebo jsou ošetřovány UV zářením, ale také potraviny, které se tradičně konzumují v jiných zemích. Kromě larev potemníka moučného mezi nové potraviny patří například chia semínka nebo noni šťáva.
Mlynáři následně vysvětlují, proč se tak rozhodli. „Pokud chce někdo jíst mleté červy, ať na pultech sáhne po výrobcích ze západní Evropy, které (slovenské) řetězce dovážejí ve velkém. Honba za ekologickými trendy nesmí ohrožovat tradiční hodnoty a kvalitu potravin. Neexistují žádné relevantní studie o vlivu dlouhodobé konzumace červů na člověka.“
Svým usnesením slovenští mlynáři reagují na to, že Evropská unie zařadila prášek z larev potemníka moučného, který je ošetřovaný UV zářením, mezi takzvané nové potraviny. Těmi jsou ale třeba i chia semínka. Jde jednoduše o potraviny, které se v rámci Unie ve větší míře nekonzumovaly před rokem 1997.
Nikde však už není napsáno, že tyto nové potraviny musejí výrobci na popud „Bruselu“ využívat a do svých sortimentů zařazovat povinně, jak právě naznačují příspěvky a e-maily, které usnesení slovenských mlynářů takto vytrhávají z kontextu.
‚Možnost, ne povinnost‘
„V žádném případě se nejedná o povinnost, pouze možnost,“ zdůraznil pro OVĚŘOVNU! webu iROZHLAS.cz ohledně přidávání hmyzí moučky do výrobků Václav Lebeda ze zastoupení Evropské komise v Praze.
A potvrzuje to i Petra Škvorová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity. „Přidání prášku do té potraviny je něco navíc. Je to benefit toho, kdo chce danou potravinu vyrábět,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.
Václav Lebeda navíc přiblížil, že Evropská komise umožňuje prášek z larev potemníka moučného přidávat pouze do výrobků společnosti Nutri’Earth, a to po dobu pěti let.
„Výrobce musí zároveň spotřebitele informovat o použití prášku na obalech výrobků a opatřit je také označením Novel Food (nová potravina - pozn. red.),“ dodal Lebeda. Jak Škvorová doplňuje, lidé se tak nemusí bát, že by jedli něco, co jíst nechtějí.
Přečtěte si celé prováděcí nařízení Komise, které zařazuje prášek z larev potemníka moučného mezi nové potraviny. Zbytek článku najdete pod PDF přílohou.
Ohrožení kvality?
A jak je to se zmíněným ohrožením kvality potravin, ze kterého mají slovenštví mlynáři obavu? „Nikdo nebude vyrábět nekvalitní potraviny. Výrobci chtějí své výrobky (hmyzí moučkou) naopak obohatit. Larvy potemníka moučného zvyšují nutriční hodnotu produktu díky svému obsahu bílkovin,“ vysvětlila Škvorová.
OVĚŘOVNA: Znak žáby neoznačuje škodlivé potraviny. Naopak, je to důkaz dodržování standardů
Číst článek
S hmyzí moučkou se to ale samozřejmě nesmí přehnat, v takovém případě by už k ovlivnění kvality výsledného produktu došlo. „Doporučuje se přídavek maximálně do deseti procent, protože potom by už kvalitu produktu zhoršovala,“ uvedla expertka. Prášek z larev potemníka moučného totiž neobsahuje lepek, což může ovlivnit výslednou strukturu pečiva.
Kvůli tomu podle Škvorové nepřipadá v úvahu, že by hmyzí moučka v budoucnu nahradila klasickou mouku. „Rozhodně to není náhrada. My se bez mouky neobejdeme,“ dodala Škvorová. Výrobci, kteří se pro využívání hmyzí moučky rozhodli, podle ní pouze reagují na poptávku, protože obliba hmyzu stále roste. „Přidávání hmyzu do potravin není o tom, abychom nahrazovali původní receptury,“ upřesnila.
Jak Škvorová zároveň podotýká, přidávání hmyzu do potravin je v Evropě velice nákladné. „Zatím je to velmi drahá potravina, takže výrobci jen tak hmyzí moučku do chleba nedají,“ vysvětlila.
Výhody
Slovenští mlynáři ve svém usnesení dále uvádějí, že pro přidávání hmyzí moučky do své mouky nevidí žádný důvod. Petra Škvorová jich však několik nabízí. Jedním z důvodů je podle ní třeba nárůst obyvatelstva.
OVĚŘOVNA: Strašák jménem ‚chitin‘. Látka spojovaná s konzumací hmyzu zbytečně děsí i v ‚řetězácích‘
Číst článek
„Musíme hledat alternativy ke zdrojům živočišných bílkovin, které už máme,“ popsala s tím, že jedlý hmyz má všechny esenciální živiny neboli takové živiny, které si lidské tělo nedokáže vyrobit samo. „Jedlý hmyz má všechny plnohodnotné bílkoviny a poměrně dobré složení tuku. Do budoucna by mohl zvýšit nabídku a možnost živočišných bílkovin,“ popsala Škvorová.
Jedlý hmyz má zároveň velmi nízkou konverzi krmiva, tedy množství potřebné potravy pro přibrání jednoho kilogramu hmotnosti, oproti hospodářským zvířatům. „Myslím si, že oproti drůbeži je to třikrát méně, oproti hovězímu dokonce desetkrát až patnáctkrát,“ uvedla expertka.
Výhody se týkají dopadů i životního prostředí, protože chov jedlého hmyzu nevyžaduje takové množství vody. „Není to ale tak, že by nám měl hmyz vytlačit skot, drůbež a prasata. Je to spíše alternativní možnost, jak přijímat živočišný protein, který má dobrý poměr živin,“ specifikovala Škvorová.
Schvalování nového jídla
Jak se z hmyzí moučky, konkrétně prášku z larev potemníka moučného, stala „nová potravina“? Žádost o zařazení na seznam podala k Evropské komisi zmíněná společnost Nutri’Earth. Následně se jí začal zabývat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
5:44
OVĚŘOVNA: Zboží s kódem 482 je jedovaté a z Ukrajiny, tvrdí e-mail. Původ jídla ale z čísla nezjistíte
Číst článek
„EFSA na základě dostupné literatury a podkladů vyhodnotí, zda je takovou potravinu vhodné konzumovat a zda nám nezpůsobí nějakou zdravotní újmu, protože všechny potraviny, které jsou na trhu, musí být bezpečné,“ popsala proces Škvorová.
Takové ověření může trvat i několik let. „Je to velice dlouhý a náročný proces,“ dodala expertka. Pokud EFSA doporučí potravinu ke konzumaci, Evropská komise ji následně zařadí na zmíněný seznam nových potravin.
Úřad postupně vyhodnucuje i další žádosti o zařazení hmyzu (v různé formě) na seznam, podle Škvorové zatím vydal celkem sedm příznivých stanovisek.
Na zavádějící informace v souvislosti s hmyzem a Evropskou unií jsme v OVĚŘOVNĚ! upozorňovali již dříve. Článek si můžete přečíst ZDE.
