Z nadšených slov Michala Zahradníčka to možná není zcela zřejmé. I proto je třeba zdůraznit: on sám není lékař ani vědec, ale podnikatel. Ještě předtím, než založil Národní centrum tkání a buněk v Brně, byly jeho hlavní doménou informační technologie. A jak zdůrazňuje, IT a medicína toho mají společného víc, než by se mohlo zdát. 

„Přístup k inovacím a vynálezům mám zřejmě zakódovaný přímo v DNA. Navíc v okamžiku, kdy se podařilo přečíst genom, se lidský organismus stal technologií. A technologie jako technologie, to už není nic složitého,“ říká – byť s určitou mírou nadsázky. „Umíme-li přečíst základní lidské procesy, umíme s nimi i pracovat,“ dodává. 

Tělo se umí léčit samo 

Jak vlastně takzvaná regenerativní medicína a buněčná terapie fungují? Stejně jako u jiných složitých otázek, i tady poslouží jeden příklad lépe než sebekomplexnější odborné vysvětlení. 

Text je převzatý z Českého rozhlasu Radiožurnálu

„Představte si, že se říznete na ruce. Samozřejmě vám zůstane jizva. Pokud se ale říznete do jazyka, žádnou jizvu mít nebudete. Jak to? Součástí lidského organismu jsou regenerativní procesy, které do jisté míry chápeme a umíme jim pomoct. Chce to ale ještě o něco víc poznání,“ říká Michal Zahradníček. 

Inovace jako nástroj udržitelného rozvoje 

On sám se dnes pohybuje na rozhraní altruismu a byznysu. „Když na této cestě můžete něčemu pomoct a být užitečný, dává to pak obrovský smysl,“ shrnuje.  

„Můj guru v oblasti byznysu mi kdysi řekl, že jediným legitimním nárokem na zisk jsou inovace. Časem jsem pochopil, že inovace jsou také jediným nástrojem udržitelného rozvoje. Chcete-li se vyhnout nesmyslnému hromadění majetku, dospějete právě k tomuto,“ vysvětluje Michal Zahradníček. 

Alžběta Švarcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít