Češi a Češky se s migrénou léčí dvakrát častěji než před deseti lety. Odhady mluví i o milionu nemocných
Lidí trpících migrénou ve zdravotních statistikách přibývá asi 25 tisíc ročně, aktuálně jich je 363 tisíc. Na lékaře se ale obrací jen část těch, které migrény trápí, skutečné číslo tak bude podstatně vyšší. Nejpostiženější jsou ženy v produktivním věku.
Předloni s migrénou docházelo k lékaři víc než 360 tisíc osob, ukazují data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Čísla úřadu dokumentují prudký nárůst počtu léčených v poslední dekádě a zřejmě i dřív – před rokem 2015 jsou nicméně počty léčených podle úřadu podhodnocené, spolehlivé jsou až od tohoto data.
Někteří odborníci však upozorňují, že v České republice může být lidí trpících migrénou o hodně víc. „Odhady mluví o více než milionu lidí v Česku,“ naznačuje skutečný rozměr problému Rýza Blažejovská z projektu Migréna-help.
„Mnoho lidí ovšem migrénu vůbec nenahlásí lékaři, nebo ji má špatně diagnostikovanou jako běžnou bolest hlavy,“ upozorňuje.
„Typická migréna je jednostranná bolest hlavy střední až silné intenzity doprovázená nevolností či zvracením. Vadí světlo nebo hluk,“ doplňuje ji brněnská neuroložka Ingrid Niedermayerová. Oproti tomu u běžné bolesti hlavy, známé jako tenzní typ, podle ní bývá bolest mírná, oboustranná a projevuje se jako pocit tlaku nebo sevření hlavy.
„Podle mezinárodních odhadů nemá až polovina lidí s migrénou správnou diagnózu,“ vrací se k rozsahu epidemie Blažejovská. „Často si myslí, že to tak mají přirozeně, nebo neví, že existuje účinná léčba.“
Migrenici či migreničky podle ní často slyší, že jde o výmluvu nebo důsledek stresu. „Podobné mýty vedou k tomu, že pacienti ztrácejí důvěru ve zdravotní systém i sami v sebe. Často se stydí o migréně mluvit nebo si říct o pomoc,“ říká Blažejovská.
„Řada lidí, převážně žen, má migrénu pravidelně a s lékařem ji neřeší,“ přizvukuje brněnská neuroložka Niedermayerová. „Bolest hlavy se vrací například při menstruaci, a pokud ženám zabírají volně prodejná analgetika, nemají potřebu chodit k lékaři.“
Přesto i ona zaznamenala nárůst počtu pacientů a pacientek přicházejících s bolestmi hlavy. Důvodem je podle ní to, že migrénu pacienti začínají vnímat jako onemocnění, které je možné léčit.
Pracovní neschopnost
S migrénou se typicky léčí pacienti a pacientky v produktivním věku: mezi dvacítkou a padesátkou s ní dochází k lékaři přibližně každý dvacátý Čech či – častěji – Češka. Ženy trpí migrénou třikrát častěji než muži.
„Typickou predispozicí je vliv ženských pohlavních hormonů,“ vysvětluje čísla Niedermayerová. Ženy jsou podle ní také citlivější na poruchu biorytmů, což je další významný spouštěč migrény.
Hlavní nápor onemocnění odnášejí lidé v produktivní etapě života, což může mít také rozsáhlé socioekonomické důsledky. „Osoby s těžkými záchvaty nejsou schopny při atace pracovat,“ upozorňuje neuroložka.
Její slova potvrzuje i Blažejovská. „Lidé s migrénou často čelí tomu, že přicházejí o pracovní dny, nemohou se starat o děti, ztrácejí sociální kontakty,“ upozorňuje. „Může člověka na několik hodin nebo i dní zcela vyřadit z běžného života. Velmi zatěžující je nejistota, protože člověk nikdy neví, kdy záchvat přijde,“ podotýká.
Onemocnění se ale nevyhýbá ani ostatním skupinám: předloni se s migrénou léčilo také 106 čtyřletých či mladších dětí a 108 seniorů či seniorek nad 95 roků.
Nenechat být, léčit
Správná léčba migrény je klíčová, protože při neléčené či špatně léčené migréně hrozí riziko jejího přechodu do chronické formy. „Pacienti pak mají patnáct i více dní v měsíci bolest hlavy a to už opravdu významně narušuje jak schopnost pracovat, tak i kvalitu osobního života,“ dodává neuroložka.
Podle Blažejovské je při léčbě migrény klíčová psychická pohoda. „Časté záchvaty mohou vést k úzkostem nebo depresi, a naopak psychické napětí může migrénu zhoršovat,“ vysvětluje.
Psychologická pomoc může podle ní lidem s migrénou pomoci lépe zvládat stres, zpracovat frustraci z chronického onemocnění a najít způsoby, jak zlepšit kvalitu života.
