Křesťané slaví Zelený čtvrtek. Jeho název vznikl nejspíš zkomolením slova
Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista. V katolických kostelích budou kněží při večerních mších mýt nohy vybraným mužům, jako to dělal Ježíš apoštolům. Tento rituál má symbolizovat Kristovu pokoru. S večerem přichází velikonoční třídení neboli triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem liturgického roku a největšími křesťanskými svátky.
Velikonočním třídením končí pro křesťany svatý týden, poslední postní týden před Velikonocemi. Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Jeho český název navazuje na německé lidové pojmenování Gründonnerstag, které je pravděpodobně odvozeno ze zkomolení záměnou staroněmeckého greinen (plakat) s grün (zelený).
Papež zahájil velikonoční svatý týden. 'Je na vás, abyste nemlčeli,' vyzval mladé lidi při mši
Číst článek
Vznikl tak vlastně omylem, ale nezabránilo to vzniku četných obyčejů s ním spojených. Tím nejrozšířenějším je, že se má v tento den jíst zelená strava, například špenát, zelí, kopřivy, zelí či bylinky, aby byl člověk celý rok zdravý.
V českých zemích se pečou na Zelený čtvrtek jidáše, což je velikonoční kynuté pečivo. Dělají se z něj různé tvary - bochánky, preclíky, pletýnky, věnce, nejčastěji ale spletené provazce. Měly připomínat provaz, na kterém se Jidáš, který zradil právě na Zelený čtvrtek Ježíše Krista a vydal ho římským vojákům, ze zoufalství nad svým skutkem posléze oběsil.
Ve čtvrtek naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty, protože symbolicky odlétají do Říma. Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky.
Po Zeleném čtvrtku následuje Velký pátek, připomínka dne, kdy Kristus zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
