Evropa Rusko odstraší, napětí poroste jinde. Šéf speciálních sil popisuje, co dělají jeho lidé v Africe
Vyvažují ruský vliv, pomáhají potírat terorismus a někdy svou přítomností i otevírají dveře byznysu. České speciální síly působí v Keni už třináctým rokem. Protože jde o citlivou oblast, veřejně to donedávna neprezentovaly. To se změnilo loni na podzim po incidentu s postřeleným keňským vojákem. Ředitel armádní elity generál Miroslav Hofírek teď „keňskou misi“ popisuje pro Radiožurnál a vzpomíná na její začátky „v buši mezi hady a slony“.
Vaši instruktoři cvičí keňské speciální síly už třináctým rokem. Na veřejnost se tato informace ale poprvé dostala až loni na podzim, kdy Seznam Zprávy napsaly, že během jednoho kurzu byl postřelen keňský voják. Co se stalo?
K tomu se nebudu vyjadřovat, protože to šetří vojenská policie.
Jak na tom zraněný keňský voják je, mohl se vrátit do práce?
Zraněný voják je dle našich informací zpět ve službě.
Při kurzu vedeném českou armádou se zranil keňský voják. Černochová do země poslala vyšetřovatele
Číst článek
Stalo se někdy něco podobného, nebo to byl první takový incident?
Nebudu na to odpovídat, ale vzhledem k tomu, že naši keňští partneři vedou aktivní operace, probíhá tam výcvik a jsou tam velká environmentální rizika, jako třeba hadi, tak zranění není něco, co by u vás mělo vzbuzovat překvapení.
Pojďme vaši práci trochu přiblížit. Co přesně dělají české speciální síly v Keni?
Od roku 2012 jsme připravili desítky keňských profesionálů k tomu, aby byli schopní se vypořádat s ústřední hrozbou v jejich regionu, a to je terorismus. Konkrétně tam působí skupina Aš-Šabáb, která je doma v sousedním Somálsku.
V Somálsku jsou také piráti a pirátství ohrožuje svobodu námořní plavby, tedy obchod mezi Asií a Evropou.
Zdroje nestability a nepokojů
Je protiteroristický boj něčím specifický?
Zejména cílem. Jinak bych řekl, že se neliší od operací, které jsme dělali v Afghánistánu. To znamená, že bojujete s nepřítelem, vůči kterému máte většinou technologickou převahu, ale on využívá netradiční techniky, třeba se mísí s civilním obyvatelstvem, je těžké ho pak identifikovat, takže vzrůstá úloha zpravodajství a zisku informací. A zpravidla není vázán etikou, což jsou aspoň teoreticky vázané války, které jsou vedené mezi státy.
Co to přináší české armádě? Představuji si třeba, že po konci mise v Afghánistánu je to jedno z mála míst, kde můžete vidět reálný boj a čerpat tyto zkušenosti.
Šli jsme tam s cílem porozumět tomu, co znamená vedení bojové činnosti v Africe. To jsme potom výrazně zúročili třeba v Mali (skoro deset let, od roku 2013 až do konce roku 2022, byla česká armáda součástí výcvikové mise Evropské unie v Mali – pozn. red.). Máme díky tomu představu o lidech, jak to tam chodí. Získali jsme cit pro to prostředí jako takové.
Mauritánii chráníme před osudem zhroucených států, popisuje český velitel v Sahelu detaily výcvikové mise
Číst článek
Zmíním třeba hrozbu nástražných výbušných zařízení. Schopnost je rozpoznat a přečíst změny v prostředí vyžaduje cvik. A to si myslím, že nám to jako speciálním silám dává.
Když si vezmeme, co dělá vojenské umění vojenským uměním, tak to je schopnost nějakým způsobem aplikovat teoretické poučky, které vám fungují někde na hezké louce naprosto v pohodě, do konkrétního prostředí. Musíte se naučit, jak to udělat.
Když to dáme do kontextu aktuálních hrozeb, tak není žádným tajemstvím, že ústřední hrozbou je podle NATO Rusko a také terorismus.
Naše působení v Keni nejen podporuje boj s teroristickými skupinami, ale také má pozitivní vliv na omezování vlivu Ruska v Africe. Když tam nejste, tak je tam ta nepřátelská mocnost. A my se pak nemůžeme divit, že ty státy, které jsou pod vlivem těchto nepřátelských mocností, potom legitimizují to, co tyto mocnosti dělají někde jinde, například na Ukrajině.
A v neposlední řadě, s kýmkoliv pracujete, tak vždy vzniká nějaký vztah. A vzniká tam něco, čemu se dá říkat mimika či nápodoba. Takže když náš partner u nás něco vidí, včetně vybavení, tak to chce také a vzniká poptávka, která otevírá dveře našemu obranného průmyslu.
Konkrétně v Keni, kdybyste se tam šla projít, tak zjistíte, že je tam třeba velice úspěšná Česká zbrojovka.
Když se vrátíme do roku 2012, kdy tato spolupráce začala, jak to vzniklo? Proč zrovna Keňa?
Tehdy se v komunitě českých speciálních sil diskutovalo, jak by mohla vypadat válka budoucnosti a kde by mohly být potenciální zdroje nestability a nepokojů. Dospěli jsme ke dvěma závěrům.
První byl, že to bude Afrika, a druhý, že se lidé obecně víc a víc sdružují v oblastech vodních toků nebo v přímořských regionech.
Uvnitř českých speciálních sil pak vznikla takzvaná vodní mobilita, takže dneska máme čluny a tak dále, což nás připravuje na působení v těchto oblastech.
České speciální síly v Africe
- Kromě východoafrické Keni působí české speciální síly aktuálně také v Mauritánii na severu kontinentu. Předtím se angažovaly i v Mali a Nigeru, kde ale došlo k vojenským převratům a z nich vzešlé vlády se rozhodly spolupracovat s Ruskem. Západní vojáci a instruktoři včetně českých se tak museli stáhnout.
- Mauritánie, Mali i Niger patří do takzvaného Sahelu. To je pás zemí táhnoucí se od břehů Atlantiku k Rudému moři, které trápí chudoba, populační exploze, absence ekonomických příležitostí a dopady klimatické změny. Do toho v regionu operují nelegální ozbrojené nebo přímo teroristické skupiny. Navíc tudy vedou migrační trasy do Evropy.
- Speciální síly Armády České republiky se dělí na 601. skupinu speciálních sil, Centrum podpory speciálních sil a Ředitelství speciálních sil. Dříve spadaly pod Vojenské zpravodajství, od roku 2015, kdy vzniklo ředitelství, jsou podřízené přímo náčelníkovi generálního štábu armády.
- Provádí speciální vojenské operace, které probíhají v podmínkách „politické a fyzické citlivosti“. Při plnění svých úkolů vojáci speciálních sil využívají „nekonvenční a inovativní postupy“.
A další dopad byl, že jsme usilovali o to, abychom se nějakým způsobem mohli etablovat v Africe, protože jsme nutně potřebovali taktickou a environmentální zkušenost z Afriky. Což se nám podařilo v Keni.
Mimochodem myslím, že se teď Evropa probudila a že se nám povede Rusko odstrašit, ale napětí se přenese do periferií a tam budou konflikty. Jedním z těch míst je právě Afrika.
S místními v buši
Takže se dá říct, že myslíte za roh.
Ano, jsme na to díky našim zkušenostem nachystaní. V roce 2011 byl velitelem 601. skupiny speciálních sil současný náčelník generálního štábu Karel Řehka, já jsem mu dělal zástupce. Tehdy jsme v Afghánistánu dělali partnerství s místní policejní jednotkou.
Přistoupili jsme k tomu dost netradičně. Nebylo to tak, že by český voják bydlel tady a afghánský támhle a dojíždělo se. Naši lidi bydleli ve stejných místech jako Afghánci, což posunulo vztah z hlediska výcviku a také vzájemnou důvěru úplně na jinou úroveň.
V té době, a myslím, že to mělo spojitost, keňská strana projevila zájem, jestli bychom jim nepomohli s tvorbou jejich kapacit.
Na začátku naši operátoři společně s keňskými partnery prakticky bez jakéhokoliv zázemí spali pod stromy někde v buši. Mezi nimi se tam motala všechna ta fauna, kterou si dokážete představit, od hadů po slony. Myslím, že nikdo jiný tohle Keni nebyl schopen poskytnout.
Jak to myslíte?
Životní standard jiných vojáků je prostě jiný. Já to vidím sám na sobě. Když jsem začínal s operacemi, tak byl standard bydlet ve dvaceti lidech na jednom baráku. Zatelefonovat si domů jednou za týden na dvacet minut jsme považovali za luxus.
Dnes je plus minus standardem žít sám, mít perfektní připojení na internet a tak dále. A ten krok dopředu vždycky udělají západní armády.
Tehdy v Keni nebylo kde bydlet, kde jíst kvalitní stravu, nebylo kde odpočívat, což je něco, do čeho se asi každému nechtělo. My se toho nebojíme.
Po loňském incidentu s postřeleným keňským vojákem ministerstvo obrany rozhodlo, že instruktory speciálních sil už nebude do Keni vysílat generální štáb na zahraniční cesty, ale že nově vaše působení pokryje klasický mandát, který schvaluje vláda a Parlament. Co se tím pro vás změní?
Doposud měly české speciální síly v Keni zahraniční pracoviště. To si představte tak, že jako člověk chodí do práce tady v Praze, tak dělá to samé, akorát to je v Keni a jeho pracovní náplní je poskytovat poradenství keňským protějškům.
Česká armáda nejspíš posílí spolupráci s Keňou. Nově by vojáci mohli doprovázet místní při boji s teroristy
Číst článek
Na tom keňském zahraničním pracovišti je asi nejvíc neobvyklá jen ta destinace, protože v podřízenosti náčelníka generálního štábu je celá řada zahraničních pracovišť, třeba v Německu, kde je takzvaná mezinárodní škola pro speciální síly.
Zmiňovaný incident vyvolal jakousi polemiku nad tím, jestli je tento způsob vysílání do zahraničí v souladu s Ústavou České republiky, nebo ne.
Já si stojím za tím – a ústavní právníci to potvrdili – že to v souladu s Ústavou je, protože to naplňovalo všechny atributy, že to nemuselo být schvalováno mandátem. Ale mandát je z hlediska zvyklostí působení vojáků v zahraničí tradičnější.
A co nám mandát přinese? Doteď bylo naše působení v Keni striktně omezené na budování schopností a kapacit a bylo zakázáno se jakýmkoliv způsobem angažovat v místě operací.
Pokud nový mandát schválí Parlament, tak umožní posunout výstavbu keňských schopností a kapacit na vyšší úroveň, protože kromě toho, že budujeme v protějšku know-how, tak budeme mít možnost vidět, jak to know-how aplikuje v konkrétním prostředí. A to, jak už jsem říkal, je na vojenském umění to nejtěžší.
