Se zvýšenými poplatky nezválcujeme trh, zalepíme díry v rozpočtu, říká šéf České televize Souček
Česká televize nabízí divákům kromě zpravodajství také řadu programů, které komerční stanice nevysílají. Vedení opakovaně varovalo, že pokud nedojde ke zvýšení koncesionářských poplatků, nastanou škrty. Zpravodajství a publicistiku by neovlivnily, projevilo by se to ale například na premiérách nových pořadů.
Ředitel České televize Jan Souček připomíná, že televize musí ze zákona provozovat čtyři kanály. Jedním z nich nepochybně bude ČT Sport, protože práva na sportovní přenosy se nakupují na několik let dopředu.
„Už loni, kdy jsme skočili do úvah o tom, jak by vypadala budoucnost České televize bez redefinice poplatků, jsem řekl, že poslední, kde budeme zhasínat, je zpravodajství a publicistika. To je patrné i z návrhu rozpočtu, kterému říkáme Armagedon a který pracuje s nezměněnými poplatky,“ přibližuje.
Divize zpravodajství a publicistiky je prý jedinou, jejíž rozpočet i v krizovém scénáři zůstává nominálně stejný. Přesto bude objem výroby nižší, a to vzhledem k růstu mezd a honorářů i dalších vstupů, jako jsou pohonné hmoty nebo energie.
„Armagedon“ dále počítá s propadem výroby o více než jednu třetinu a s propuštěním dalších asi 260 zaměstnanců.
Vedle toho je ale rozpracován i rozpočet pro případ zvýšených výnosů z televizního poplatku a redefinice poplatníka. Jisté už ale je, že termín účinnosti změn od 1. ledna není možné stihnout.
Desítky institucí podpořily veřejnoprávní média. Vyzvaly vládní strany k přijetí zvýšení poplatků
Číst článek
„Nicméně pokud by účinnost velké novely nastala k 1. dubnu, dokážeme to manažersky zvládnout tak, aby diváci během prvních měsíců roku 2025 nezaznamenali žádný radikální propad v objemu premiér, které jim přinášíme,“ věří Souček.
Média a stát
Souček připomíná, že podobně vzrušená debata se vedla i v roce 2008, kdy došlo ke zvýšení televizního poplatku ze 100 na 135 korun. Tehdy komerční vysílatelé dosáhli toho, že Česká televize ztratila možnost na svém prvním kanálu vysílat reklamu, což znamenalo propad příjmů asi o 750 milionů.
„Protitlak ostatních hráčů na audiovizuálním trhu je logický. Mají obavu, že s novými penězi, kdy výnos má být asi 1,4 miliardy korun, Česká televize ten trh převálcuje. Ale realita je taková, že propad reálné hodnoty poplatku a vnitřní dluh těch institucí – myslím, že podobně je tomu i u Českého rozhlasu – je tak velký, že ty peníze zalepí díry v rozpočtu. Ale rozhodně nebudou stačit na převálcování trhu,“ tvrdí.
Současně probíhá debata o potřebnosti médií veřejné služby, a to nejen v Česku, ale napříč celou Evropou. Souček v této souvislosti poukazuje na výzkumy veřejného mínění, podle nichž roste animozita části obyvatel k vlastnímu státu, což se přelévá i do vztahu k veřejnoprávním médiím.
„Jsem přesvědčený, že z větší části to mizející pochopení důležité role médií veřejné služby je dané především tím, že lidé ztrácejí pochopení pro to, co pro ně znamená demokratický právní stát,“ uzavírá.
Proč chce Česká televize řešit chování svých zaměstnanců a spolupracovníků na sociálních sítích? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
