Snaha o zachování druhého cizího jazyka na školách. Petici proti reformě podepsalo na 2400 lidí
Na základních školách by se měla zachovat povinná výuka dvou cizích jazyků. Myslí si to zástupci tří pedagogických fakult, někteří učitelé jazyků nebo také mezinárodní obchodní komora. Protestují proti připravované reformě vzdělávání, podle které má být druhý cizí jazyk jen volitelný. V petici na podporu druhého jazyka se podle nich nashromáždilo 2400 podpisů.
Část odborné veřejnosti hodnotí zrušení povinného druhého cizího jazyka jako krok zpátky. I povrchní seznámení s cizím jazykem podle nich žáka kulturně obohatí, rozšíří mu obzory a může to také působit jako prevence xenofobních projevů.
Výtky proti plánu ministerstva školství shrnul pro Radiožurnál Tomáš Klinka, vedoucí Katedry francouzského jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy: „Ministerstvo školství argumentuje, že volitelnost dovolí to, že se jazykově nadanější žáci budou moci jazykům věnovat dál. Zatímco ti méně nadaní si místo nich zvolí jiný předmět.“
„Jde však o zcela mylnou představu, že je možné u žáků 10 až 12 let určit jazykové nadání. Volba by tak probíhala spíše podle přání vedení škol či socioekonomické úrovně rodičů. To by napomáhalo již tak velmi výraznému rozevírání socioekonomických nůžek mezi skupinami obyvatel v České republice. Problém nerovnosti je jeden z hlavních identifikovaných problémů českého školství.“
Odpůrci reformy, která by zrušila povinný druhý jazyk, také argumentují zkušenostmi ze Slovenska, kde se podle nich stejný krok po několika letech neosvědčil. Slovenské děti se dobrovolně k učení druhého cizího jazyka hlásily jen velmi málo.
‚Nezvládají ani češtinu‘
Šéf resortu Petr Gazdík z hnutí STAN k tomu řekl, že ho mrzí, že Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy nevychází z faktů.
„Třeba mezinárodní testy PISA jasně říkají, že značná část – 20 procent – žáků základních škol nezvládá na dostatečné úrovni ani mateřský jazyk. Současný styl výuky těm, který se učí druhý cizí jazyk, nedává možnost ho dostatečně rozvinout,“ podotkl Gazdík.
Problémoví žáci posouvají člověka dál a vedou ho k reflexi vlastní práce, říká učitel z hnutí Otevřeno
Číst článek
Podle Jana Jiterského, předsedy expertního panelu, který kritizovanou reformu připravuje, má úprava celkově změnit přístup k vyučování. Více se má klást důraz na potřeby dětí, na jejich pohodu.
Jiterský říká, že když žákovi nejde nějaký předmět, třeba jazyky, tak spíše než ho posílat na doučování nebo mu dávat úkoly navíc, tak by měl mít možnost svou energii a čas nasměrovat do oblastí, ve kterých je dobrý.
Postoj samotných učitelů jazyků je pak rozdílný. Jsou mezi nimi jak zastánci, tak odpůrci možné změny. Třeba němčinářka a členka spolku Učitelská platforma Dana Ticháčková záměr plánované reformy vítá.
Matematika je krásná, ale není zadarmo. Počítat bez kalkulačky by měl umět každý, tvrdí pedagog
Číst článek
„Spousta dětí nezvládá už ani přidání angličtiny. Tyto generace bojují už i s češtinou. Nesetkávají se v běžném životě se spisovnou češtinou. Žáci tak mají problém porozumět češtině a tomu, jak funguje česká gramatika. Do toho se jim přidá ještě angličtina. Přestanou to stíhat a ještě jim naložíme němčinu nebo jiný cizí jazyk. Nedivím se, že děti potom ztrácí motivaci k učení cizích jazyků,“ popsala Ticháčková. Klinka připustil, že stejný názor má většina ředitelů škol a možná i rodičů.
Lhůta, během které mohou lidé připomínkovat chystanou reformu, končí ve čtvrtek.
Podle resortu školství se ke změnám vzdělávacích programů základních škol sešlo si 500 připomínek.
Finální podoba koncepce reformy by měla být známá v červnu. Změny v obsahu jednotlivých předmětů potom připraví pracovní skupiny v Národním pedagogickém institutu. Ministerstvo školství na jejich obsazení vypíše výběrové řízení.